My ekonomové trávíme hodně času uvažováním o zvýšení produktivity. V dlouhém období je to jediný způsob pro zvýšení životního standardu a proto tak rádi poukazujeme na přelomové skoky v technologickém pokroku. Těmi byl například vynález spalovacího motoru či používání elektřiny. Jsme tak nespokojeni s faktem, že tempo růstu produktivity už nějaký čas klesá. Varujeme tedy před tím, že pokud vlády nepodniknou kroky, které by podpořily inovace, životní standard bude stagnovat, otevírá téma produktivity pro Bloomberg respektovaný ekonom Noah Smith.
Celá věc je ovšem trochu složitější a nelze prostě předpokládat, že pokud nyní dosáhneme vyšší produktivity, budeme se zítra mít lépe. Taková rovnice totiž ignoruje důležitou otázku udržitelnosti růstu. Představte si, že jste podnikatel, který vlastní zlaté doly či nějaký internetový obchod. Během prvních pěti let vydělávají obě firmy stejně. Ale je pravděpodobné, že za padesát let si povede lépe internetová firma.
S technologiemi je to podobné. Pokud se budeme dál spoléhat na technologie, které jsou závislé na omezených přírodních zdrojích, současný růst produktivity nebude mít dlouhodobě tak pozitivní efekt. Například zásoby uhlí se ztenčí, náklady těžby porostou a s uhlím spojená produktivita prudce klesne. Pokud budeme naopak investovat do solárních technologií, tyto investice nebudou v budoucnu čelit podobnému limitu růstu produktivity.
Uhlí se dnes z hlediska krátkodobé produktivity jeví jako výhodnější volba, protože je levné a lze jej snadno dostat ze země. Jestliže nás ale zajímá produktivita a životní standard za sto let, výhodnější bude solární energie, a to i v případě, že tato cesta nepovede k tak vysokému růstu produktivity současné. Podle mého názoru tak nemáme velký důvod k obavám ze současného zpomalení tempa růstu produktivity, protože svět ve skutečnosti více investuje do produktivity budoucí tím, že se zaměřuje na udržitelné technologie. Mimo jiné to znamená, že nám déle vydrží fosilní paliva.
Svět už dokonce na cestě k náhradě fosilních paliv učinil značný pokrok. Následující obrázek ukazuje, jak rychle klesají náklady solární energie (náklady solárních panelů ve vztahu k celkové kapacitě solárních elektráren):
Podobné technologické změny se na současném vývoji produktivity neprojevují, ale jejich přínosy se možná projeví dříve, než čekáme. Zpomalení růstu produktivity v sedmdesátých letech je podle řady názorů odrazem nedostatku zdrojů energií, který nastal v důsledku ropného šoku. Jinak řečeno, když skončilo dlouhé období poklesu cen energií, lidstvo utrpělo šok a starý model se zastavil. U obnovitelných energií je ale pravděpodobné, že k obratu směrem ke zdražování nedojde. Starý energetický mix, který stále používáme, má omezenou dobu trvanlivosti. Ten nový ji mít nebude a to by nás mělo těšit i přesto, že růst produktivity je utlumen.