I když to tak na první pohled nemusí vypadat, i červencové výsledky průmyslu můžeme považovat za výborné. Výroba sice ve srovnání s červnem propadla, avšak tento "útlum" šel na vrub dovoleným a nikoliv poklesu poptávky po tuzemské produkci. Dovolené jsou sice každý rok, avšak posuny celozávodních odstávek v jednotlivých letních měsících mohou udělat docela slušnou paseku ve výsledcích. Ostatně něco podobného jsme viděli třeba v loňském roce.
Meziročně si průmysl udržel slušné tempo na úrovni 3,3 %, a potvrdil tak znovu svoji pozici hlavního motoru české ekonomiky. Opět největší roli sehrály automobilky, strojaři a výrobci kovových výrobků, takže vlastně nic nového.
Po tak dlouhém a silném růstu průmyslu je proto možná přece jen zajímavější otázka, zda si průmysl může tento trend udržet i nadále. Nápovědou budiž měkké ukazatele v podobě indexů nákupních manažerů nebo konjunkturní průzkumy, které naznačují pokračování expanze tohoto odvětví. Vedle toho však pozitivně vyznívají i "tvrdé" statistiky nových zakázek, které aktuálně meziročně rostou o 7,6 %. Objednávky tak tuzemským firmám rozhodně nechybí, zvlášť pokud jde o automobilky nebo výrobce elektrických zařízení.
To, co firmám v průmyslu chybí a stále více chybět bude, jsou zaměstnanci. Průmysl sám o sobě odčerpává z trhu práce největší část dostupných pracovníků a stále mu to nestačí, jak se zdá. Ostatně statistiky nejčastěji poptávaných profesí to neustále potvrzují stejně jako nárůsty mezd, kterými se firmy brání před odchodem kvalifikovaných i nekvalifikovaných zaměstnanců.