Podle některých průzkumů má Česká republika nejbohatší ložiska lithia v celé EU. Tento kov se používá při výrobě baterií pro řadu zařízení včetně elektromobilů (viz „Elektromobilita a obnovitelné zdroje povedou k prudkému růstu poptávky po bateriích. Vyvolá to lithiovou a kobaltovou horečku?“). Je možné, že by se z ČR stala v této oblasti těžební velmocí? Do značné míry to bude záležet na tom, jaká může být celková světová těžba tohoto kovu a jaké jsou jeho odhadované zásoby. David Fickling na Bloomberg Gadfly tvrdí, že úvahy o „lithiovém vrcholu“ mohou být značně nadsazené.
Francouzská studie z roku 2008, kterou zpracoval William Tahil, tvrdí, že ve světě je jen 3,9 milionu tun zásob využitelného lithia. To by nebylo s ohledem na očekávaný růst poptávky po bateriích právě moc. Jenže následná studie konzultantů Gerryho Clarka a Petera Harbena už hovoří o desetinásobném objemu rezerv. Další studie pak v závislosti na použitých předpokladech dochází k závěru, že můžeme mít dost lithia pro asi 100 milionů elektromobilů (zhruba 10 % celkového počtu vozů na světě) či pro více než 10 miliard elektromobilů. Odhady nejznámějších studií shrnuje následující obrázek:
Obrovský rozptyl odhadů rezerv je s ohledem na vysokou nejistotu asi nevyhnutelný. Navíc není jisté ani to, kolik lithia budeme v budoucnu potřebovat a jak se tudíž bude vyvíjet jeho cena. Konkrétní odhady rezerv nějakého minerálu jsou založeny na hlubokých vrtech, které stojí stovky dolarů za jeden metr. Vědci pak analyzují získané vzorky a snaží se z nich odhadnout, kolik zdrojů daného minerálu může pod povrchem ležet. Pak se musí odhadnout celkový náklad vybudování a provozu dolů a zpracovatelských kapacit. Tento náklad se porovnává s odhadovanými cenami na trhu. To vše pak ukazuje na výši dostupné nabídky.
#prezident #Zeman: V těžbě #lithium by se měl angažovat státní podnik - https://t.co/XOeGk5nilh pic.twitter.com/50eYZkJtx5
Z toho všeho je jasné, že množství nejistých odhadů je v celém procesu vysoké. U některých může i poměrně malá změna vést k tomu, že se odhady dostupného množství výrazně změní. Proto někteří lidé investují velké částky do firem, které se zaměřují na odborný geologický průzkum. Vždy je totiž možné, že zajistí pár dalších relevantních informací, které dramaticky změní výsledné odhady. V roce 2007 například došlo k razantní změně v odhadech zásob lithia v argentinském Salar del Rincon. Zatímco dřívější studie hovořily o 253 000 tunách, nový odhad už zmiňoval 1,4 milionu tun.
Následující simulace ukazuje možné minimální a maximální zásoby lithia a porovnává je s teoretickými scénáři vývoje poptávky po tomto kovu. Pokud by jeho spotřeba rostla vysokým tempem a zásoby by se pohybovaly kolem odhadovaných minim, byly by vyčerpány už kolem roku 2031. Pokud by zásoby naopak odpovídaly maximálním odhadům, ještě v roce 2040 by i při silné poptávce bylo lithia dostatek:
Je zřejmé, že nejistota nepanuje jen na straně nabídky, ale i poptávky, a to včetně toho, kolik lithia bude v budoucnu třeba na 1 kWh bateriové kapacity. Může se například stát, že se začne používat jiný typ baterie, který pošle lithiové články tam, kam odešly oceloniklové akumulátory. Tlak na inovace by přitom rostl zejména v případě, že by lithia byl skutečně nedostatek a jeho ceny by prudce rostly. Na jednu stranu je tedy možné, že se z lithia stane nedostatkové zboží s rostoucí cenou. Jenomže stejně tak se můžeme dostat do doby, kdy ho bude na trhu přetlak.
Zdroj: Bloomberg Gadfly