Globální trh s hliníkem čelí historickému šoku. Víkendové útoky Íránu na blízkovýchodní hutě totiž ochromily průmysl, který nyní čeká výpadky. Kvůli hrozbě v podobě nedostatku dodávek tak letí ceny kovu prudce nahoru.
Koordinované dronové a raketové útoky Íránu na dva z největších hliníkových producentů na světě – Emirates Global Aluminium v Abú Dhabí a Aluminium Bahrain – vyhnaly v pondělí ceny hliníku na londýnské burze LME až o šest procent nahoru.
Emirates Global Aluminium hlásí, že utrpěla „významné škody“, Aluminium Bahrain rozsah dopadů na své provozy stále ještě zkoumá. Blízký východ představuje přibližně devět procent světové produkce hliníku, přičemž kombinovaná roční kapacita obou zmíněných producentů přesahuje 3,2 milionu tun, což je objem, který představuje kritický pilíř pro globální nabídku, upozorňuje agentura Bloomberg.
Uzavření a opětovné spuštění továren na výrobu hliníku je dlouhý a nákladný úkol. Pozastavení provozu ve dvou největších zařízeních na světě tak zvyšuje riziko, že dopad na globální produkci může přetrvávat dlouho i po potenciálním znovuotevření Hormuzského průlivu.
„Dodavatelský řetězec hliníku vstoupil do nové fáze narušení. Počkáme na vyjádření obou společností, ale je jasné, že systém je nyní vystaven náhlým ztrátám výroby, nikoliv jen postupnému omezení,“ uvedla ve své zprávě společnost AZ Global Consulting.
Hliník je přitom hned po oceli nejpoužívanějším průmyslovým kovem (především díky exportu vysoce kvalitních a speciálních slitin používaných v letectví či automobilovém sektoru) a trvalý nárůst cen by vyvinul další tlak na výrobce, kteří se již tak potýkají s prudkým nárůstem cen energií.
Nízké zásoby
Jedním z nejzávažnějších aspektů krize je nedostatek globálních zásob. Sklady LME se již několik let pohybují blízko historických minim. První týdny konfliktu situaci ještě zhoršily, protože obchodníci začali ve velkém stahovat hliník ze skladů v očekávání budoucích výpadků, píše dále Bloomberg.
Výsledkem je extrémní napětí na trhu, které se odráží i v tzv. backwardace, kdy jsou spotové ceny na burze výrazně vyšší než tříměsíční futures, což signalizuje akutní nedostatek materiálu pro okamžité dodávky.
Značně vyšší jsou už i ceny hliníkových slitin, které se používají k výrobě všeho: od stavebních dílů až po letadla. Jen v Evropě od začátku války vyskočila jejich cena o 63 procent, uvádí agentura Fastmarkets.
Analytici , která je již měsíce medvědím hlasem na trhu s hliníkem, 24. března uvedli, že očekávají, že ve druhém čtvrtletí se objeví na trhu deficit 900 tisíc tun, což povede ke globálnímu poklesu zásob, které by pokryly globální trh pouze na 45 dní spotřeby. To je dokonce méně než v roce 2022, kdy energetická krize vytlačila cenu kovu na rekord: 4 073,50 dolaru za tunu.
Některé výrobní závody, které jsou závislé na specifických typech vysoce čistého hliníku, pak varují, že bez rychlé stabilizace zásob budou nuceny přerušit provoz.
„Neskutečná hrozba“ pro evropské firmy
Podstatným problémem je, že hliník je extrémně energeticky náročný na výrobu – elektřina u něj tvoří až 40 procent výrobních nákladů. Zejména evropské hutě, které už tak bojují s vysokými cenami energií, by se tak mohly dostat do velkých obtíží, pokud blokáda Hormuzu bude delší dobu pokračovat, což bude nadále zdražovat ceny ropy a plynu.
Rob Van Gils, šéf společnosti Hammerer Aluminium Industries, jež nakupuje komoditní hliník od hutí na Islandu a v Norsku a prodává produkty s přidanou hodnotou, uvedl, že podnik je nyní mnohem opatrnější při stanovování prémií za tržby ve třetím čtvrtletí vzhledem k nejistotě, které celý trh čelí.
Pro evropský průmysl představuje vyhlídka na uzavření série blízkovýchodních hutí „neuvěřitelnou hrozbu“, přiznal už minulý týden, tedy ještě před víkendovými útoky.