Generální ředitel společnosti Daniel Beneš už nečeká velké změny v prognóze letošních výsledků firmy. V rozhovoru pro ČTK ale hovořil také o budoucnosti skupiny v Bulharsku a o úvahách o těžbě lithia.
Skupina ČEZ dnes navýšila celoroční cíl čistého zisku, očištěného o mimořádné vlivy, ze 17 na 19 miliard a provozního zisku EBITDA z 52 na 53 miliard korun. „Vždycky je jistá míra nejistoty. Čím více se blížíte konci roku, tím více míra nejistoty klesá. To je přirozené," řekl Beneš ČTK.
Loni činil očištěný čistý zisk , ze kterého se počítá dividenda, 19,6 miliardy korun, meziročně o 29 procent méně. Provozní zisk EBITDA byl 58,1 miliardy korun, o 11 procent méně než v roce 2015.
ČEZ v posledních letech svoje cíle překonal. Ještě v listopadu loňského roku například očekával za rok 2016 očištěný čistý zisk 18 miliard korun a zisk EBITDA 56 miliard korun. Podle Beneše podhodnocení nebylo záměrné. "V každou chvíli vůči trhu, vůči investorům, prezentujeme naše nejlepší informace, se kterými v danou chvíli disponujeme. Jak to v tu chvíli vidíme, tak to úplně férově říkáme," uvedl.
V září chce ČEZ vědět více o bulharských operacích
O Bulharských aktivech skupiny Beneš uvedl, že ČEZ by rád měl jasno v září. Záměr zmapovat zájem o bulharská aktiva oznámil ČEZ už v lednu. Společnost má dlouhodobé problémy s bulharskými úřady a loni v červenci zahájila proti zemi mezinárodní arbitráž.
"Platí to, že testujeme, za jakých podmínek bychom našli protistranu, která by si od nás tato bulharská aktiva koupila," uvedl Beneš. "Na konci se rozhodneme, jestli v Bulharsku zůstaneme, nebo jestli některá z těch nabídek bude pro nás natolik zajímavá, že ji využijeme," dodal.
Některá bulharská média v dubnu uvedla, že nabídky do tendru na prodej aktiv podala zhruba desítka uchazečů. Beneš dnes potvrdil, že původní počet zájemců byl zúžen, jejich konkrétní počet ani jména ale sdělit nechtěl. Již dříve potvrdila zájem o bulharská aktiva ČEZ energetická skupina Energo-Pro se sídlem v Praze, která v Bulharsku také působí.
ČEZ vstoupil na bulharský trh ke konci roku 2004. Jeho distribuční i prodejní společnost zde obsluhuje přibližně tři miliony zákazníků, zejména v západní části země. Firma zde vlastní i další aktiva, mimo jiné černouhelnou elektrárnu ve Varně, jejíž provoz byl v lednu 2015 pozastaven.
K zahájení arbitráže s Bulharskem se firma podle loňského vyjádření rozhodla po řadě zásahů bulharských institucí poškozujících podnikání ČEZ v zemi a kvůli dlouhodobě se nezlepšující kritické situaci na tamním energetickém trhu. Výše nároku se pohybuje v řádu stovek milionů eur. Beneš upozornil, že letošní výsledky pozitivně ovlivnil i efekt mimosoudní dohody o narovnání se státní energetickou společností NEK právě v Bulharsku.
ČEZ lithium těžit nechce, obor ale sleduje
Podle Beneše ČEZ nemá zájem o těžbu lithia v Česku. Investice do těžby kovu, který se využívá mimo jiné na výrobu baterií, se mohou podle dřívějšího vyjádření investorů pohybovat v Krušných horách v řádech miliard korun. Do skupiny ČEZ mimo jiné patří společnost Severočeské doly, která na severu Čech těží hnědé uhlí.
"Náš útvar business rozvoje se chvilku zabýval i myšlenkou trošku lépe poznat tuto podnikatelskou příležitost. Nicméně jsme nakonec na strategické debatě nejvyššího vedení došli k tomu, že si myslíme, že ČEZ by se neměl vydat směrem, že by měl být aktivní v těžbě lithia nebo ve výrobě baterek," uvedl Beneš.
Firma podle něj ale chce vývoj bateriových systému sledovat a Beneš označil baterie za jeden z největších fenoménů budoucí elektromobility a energetiky obecně. "Je to pro nás velmi blízký obor, který pozorujeme. Budeme se snažit nasazovat pilotní projekty bateriových systémů pro velkou energetiku," dodal. ČEZ v létě 2015 vstoupil do německé firmy Sonnen, která vyrábí bateriová úložiště.
Tězba lithia v Krušných horách by mohla začít za několik málo let. Od loňského podzimu má všechna povolení k těžbě u Cínovce na Teplicku společnost Cínovecká deponie, kterou ovládá investiční skupina RSJ kolem miliardáře Karla Janečka. Lithium chce těžit povrchově. Hlubinou těžbu pak v lokalitě plánuje společnost Geomet, kterou vlastní australský European Metals Holdings (EMH). EMH dříve uvedl, že by uvítal, pokud by do holdingu vstoupil strategický český partner.