Ocelářský trh od letošních prázdnin pozvolna roste. Největší tuzemská ocelárna Arcelor Mittal Ostrava nestačí pokrývat poptávku, což ale souvisí s modernizacemi výroby, kterou firma spustila a nemá ji ještě dokončenou. Pro huť je tak aktuální situace spíše ztrátou příležitostí, řekl dnes na strojírenském veletrhu v Brně ČTK Jan Rafaj, ředitel pro personalistiku a vnější vztahy a místopředseda představenstva Arcelor Mittal Ostrava.
"Od prázdnin se trh výrazně zlepšil. O všechny naše výrobky by byl zájem, naše huť ale částečně plánovaně a částečně neplánovaně není schopna naplňovat svoji plnou výrobní kapacitu," uvedl Rafaj. Huť opravovala vysokou pec, což znamenalo několik týdnů odstavení výroby. Pak firma plánovala modernizaci jedné z tandemových pecí, dodal. "Nepodařilo se nám tam dostat do fáze, kdy by byla v plném provozu, máme tam zpoždění a nejsme schopni naplňovat kapacitu," řekl.
Podle něj se huť snaží zásobovat aspoň stabilní zákazníky v objemech, které potřebují, a také se soustřeďuje na výhodnost marží u jednotlivých výrobků. Na evropském trhu sice roste poptávka, po zdražení vstupních cen se ale zatím marže výrobků nedorovnaly.
Trh dlouhodobě ovlivňuje nadbytek výroby hlavně z Číny, která se snaží vyvážet do Evropy a tím podle Rafaje ovlivnit rovnováhu. Evropské výrobky jsou většinou dražší kvůli přísnějším ekologickým opatřením. "Je třeba, aby EU neznevýhodňovala svoje výrobce na evropském trhu, tyto náklady mimo Evropu nejsou, musíme si ochránit vlastní evropský trh, vedeme těžké diskuse," uvedl Rafaj.
O clech na ocelářskou produkci se v Evropě diskutuje. Evropská unie zatím nezavedla až 33procentní cla na dovoz za tepla válcované oceli z Brazílie, Íránu, Ruska a Ukrajiny. Příslušný návrh Evropské komise v září nepodpořily členské státy EU. Ceny oceli z uvedených zemí považuje komise i evropští producenti za nepoctivě nízké. EU již zavedla více než 40 antidumpingových opatření, aby evropským producentům oceli pomohla. Většina opatření se zaměřuje na Čínu. V červnu unie zavedla clo až 35,9 procenta na čínskou za tepla válcovanou ocel, což vyvolalo pobouřenou reakci Pekingu. Ocel je druhým největším průmyslovým odvětvím na světě za ropou a plynem.