Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Trhy zahýbe ocelový vrchol

Trhy zahýbe ocelový vrchol

20.06.2017 19:12

Americká vláda prodává sny o tom, že pozvedne americkou ekonomiku návratem do minulosti. Tedy návratem do doby, kdy se ekonomická síla měřila tvrdými měřítky jako tuny uhlí, či tuny oceli. Pokud vezmeme v úvahu, že ve společnosti i ekonomice dochází k neutuchajícímu posunu od tvrdého k měkkému, nezní podobný plán moc promyšleně. Nicméně trhy se s ním během prezidentské rally značně ztotožnily. Jak ukazuje následující graf, akcie oceláren Nucor, Arcelor a dokonce i německé Tyssen dokázaly řadu týdnů po volbách připisovat slušné zisky jdoucí daleko za to, co předváděl celý trh:

Soustružník
Zdroj: Financial Times

Výše zmíněný pokus o návrat do minulosti můžeme v případě amerických oceláren shrnout do teze: „Čína je špatná a svým netržním chováním ničí naše americké ocelárny. To změníme“. Proti čínské obchodní a ekonomické politice bychom toho skutečně mohli z hlediska férovosti namítnout hodně. Přece jen by ale stálo za to podívat se trochu pod povrch podobných tvrzení a z nich pramenícího tržního optimismu

Tento pohled nám do značné míry ulehčí následující graf od Ernst&Young. Globální vývoj na trhu s ocelí si můžeme podobně jako v řadě jiných případů rozdělit na cyklický a strukturální. Ta první část je tažena zejména tím, jak se zrovna vede stavebnictví, výrobě automobilů a dalším odvětvím, které do sebe nasávají tuny oceli. Příběh té druhé je ve svém jádru dán tím, nakolik je naše společnost ocelí saturována – nakolik ocel potřebujeme už jen k obnově toho, co bylo vytvořeno a zchátralo. Právě tím se zabývá zmíněný obrázek, který konkrétně ukazuje, jak se ve vybraných zemích mění spotřeba oceli v závislosti na příjmech.

Přeborníkem je v tomto ohledu Japonsko, což s ohledem na jeho průmyslovou vyspělost a základnu nebude velkým překvapením. I u něj je ale zřejmé, že s rostoucími příjmy spotřeba oceli začíná stagnovat a pak se dokonce znatelně snižuje. Podobný vzorec nacházíme i u Spojených států a v menší míře u Francie.
Zdroj: Financial Times

Výše zmíněný pokus o návrat do minulosti můžeme v případě amerických oceláren shrnout do teze: „Čína je špatná a svým netržním chováním ničí naše americké ocelárny. To změníme“. Proti čínské obchodní a ekonomické politice bychom toho skutečně mohli z hlediska férovosti namítnout hodně. Přece jen by ale stálo za to podívat se trochu pod povrch podobných tvrzení a z nich pramenícího tržního optimismu

Tento pohled nám do značné míry ulehčí následující graf od Ernst&Young. Globální vývoj na trhu s ocelí si můžeme podobně jako v řadě jiných případů rozdělit na cyklický a strukturální. Ta první část je tažena zejména tím, jak se zrovna vede stavebnictví, výrobě automobilů a dalším odvětvím, které do sebe nasávají tuny oceli. Příběh té druhé je ve svém jádru dán tím, nakolik je naše společnost ocelí saturována – nakolik ocel potřebujeme už jen k obnově toho, co bylo vytvořeno a zchátralo. Právě tím se zabývá zmíněný obrázek, který konkrétně ukazuje, jak se ve vybraných zemích mění spotřeba oceli v závislosti na příjmech.

Přeborníkem je v tomto ohledu Japonsko, což s ohledem na jeho průmyslovou vyspělost a základnu nebude velkým překvapením. I u něj je ale zřejmé, že s rostoucími příjmy spotřeba oceli začíná stagnovat a pak se dokonce znatelně snižuje. Podobný vzorec nacházíme i u Spojených států a v menší míře u Francie.

Soustružník 

V případě Číny se zdá, že jde a půjde cestou Japonska. Tedy cestou hodně vysoké „ocelové intenzity“. Pokud ale bude i v jejím případě platit obecný vzorec chování, i u ní nastane ocelový vrchol v době, kdy dosáhne příjmů na hlavu ve výši 15 000 – 20 000 dolarů. Podle Ernst&Young by k tomu mělo dojít po roce 2020. Tento čínský ocelový vrchol bude mít pravděpodobně globální dopady a zřejmě jej neodvrátí vývoj v zemích jako Indie, či Brazílie – viz graf.

Z hlediska Spojených států a jejich oceláren je pak jasná jedna věc: Návratu do minulosti oplývající medem a ocelí jim nebrání Čína, ale strukturální posun v jejich vlastní ekonomice. Ta již prostě nepotřebuje tolik oceli (na hlavu), jako v době, kdy byly příjmy zhruba poloviční. A podobné to je v mnoha dalších vyspělých zemích. Potřeba dalších tun oceli pro trávení času na Facebooku a dalších měkkých aktivitách je totiž minimální.

Navzdory tomu, co tvrdí americká vláda, jsou současné čínské exporty oceli do USA ve srovnání s Kanadou, či Brazílií hodně malé. Produkce čínských oceláren tak na ty americké dopadá jen tím, že zvyšuje celkovou globální nabídku a tím tlačí dolů ceny. Pokud ale bude platit vývoj naznačený v uvedeném grafu, můžeme směle uvažovat o tom, že jde jen o piknik ve srovnání s obdobím, kdy svého ocelového vrcholu dosáhne i Čína. Tuny globálně produkované oceli pak budou hledat své zákazníky mnohem hůře, než dnes. Příště se podíváme, jak na tom jsou některé velké obchodované ocelárny.

 

Čtěte více:

Dvě akcie, kterým Amazon pomáhá. Alespoň na první pohled
07.06.2017 16:36
Jedním ze zajímavých investičních a ekonomických témat dnešní doby je ...
Akciové investice do umělé inteligence a bojující padlá hvězda
08.06.2017 18:54
Umělá inteligence (AI) může být jen nafouknutou bublinou, nebo může úp...
Začne eurozóna předhánět USA? Jak by reagovaly akcie?
09.06.2017 18:48
Analytici z banky Natixis v jedné ze svých posledních analýz uvažují n...
Přinese středa americké monetární překvapení?
12.06.2017 10:35
Čtenářka, či čtenář si možná vzpomenou na neslavný vývoj roku let 2015...
Banky, prezidentská rally a po nás potopa
13.06.2017 20:11
Bankovním akciím se tu věnuji jen výjimečně a důvod je prostý: Podle m...
Kandidát na nejlepší průmyslovou akcii současnosti
14.06.2017 17:44
O akciích Ingersoll-Rand jsem tu psal již před delší dobou a to v pozi...
Schyluje se ke korporátnímu souboji titánů?
15.06.2017 16:32
Nedávno jsem tu psal o tom, že zdánlivě nepokořitelný Amazon by přece ...
Kam nyní s penězi?
16.06.2017 18:39
Commerzbank se v průzkumu Extelu dostala na třetí místo v oblasti nejl...
Jaké černé labutě mohou nyní zahýbat trhy?
19.06.2017 18:47
Pojem černých labutí se díky poslední finanční krizi a panu Talebovi s...

Váš názor
  • Dnes už máme plasty
    21.06.2017 9:13

    Železo už není třeba.
    gn
  •  
    20.06.2017 22:02

    s tím teda nesouhlasím, já vždycky když si du zaserfovat na FB, tak si sebou beru železnou traverzu :-)
    lump
Aktuální komentáře
25.05.2025
14:59Fidelity: Investoři do ETF reagují na celní konflikt odklonem od USA
8:13Víkendář: Reklamu jen tak nepoznáme?
24.05.2025
14:33Fidelity International: Jak mohou neutrální akciové strategie využít sílu volatility
8:10Víkendář: Svět, kde předvídatelnost je slabostí a cla jsou nejkrásnějším slovem ve slovníku
23.05.2025
22:03Americké trhy krvácí po hrozbách cel vůči EU a Applu  
17:44Traders Talk: Trump rozbouřil trhy, Colt potěšil výsledky a UnitedHealth v problémech
17:17PwC: Prodej elektromobilů v 1. čtvrtletí stoupl o 42 procent na 2,7 milionu
15:57Jednání s EU podle Trumpa nikam nevedou, chce clo 50 procent. Akcie klesají
15:49Půjde to k normálu bez cenového šoku?
14:26Pivo s Patrií ve Zlíně - s analytikem a makléřem o trzích i novinkách ve světě investic
13:03Perly týdne: Googlu a Applu se změnily časy
13:01Italská banka UniCredit soudně napadne podmínky převzetí konkurenční Banco BPM
11:00M2C míří na burzu: Český lídr v péči o nemovitosti sází na technologie a globální expanzi
10:30Tlak na dluhopisy polevil a ulevilo se i akciím  
10:13Do Česka dorazily první dodávky nového jaderného paliva od Westinghouse
8:56Německo hlásí růst HDP o 0,4 pct, ale celoroční stagnace zůstává ve hře
8:46Rozbřesk: Zhoršená nálada v eurozóně. Ale z jiného důvodu, než byste čekali
8:45Erste a VIG dnes naposledy s dividendou, růst HDP v Německu a další várka celního napětí mezi USA a EU  
22.05.2025
22:01Zámořské akcie se stabilizují, nárůstům vévodí Advanced Auto Parts  
17:20Výjimečný celý svět

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
Nebyla nalezena žádná data