Nejnovější čísla z Eurostatu mohou vzbuzovat nadšení i rozpaky. Nadšení v tom, že v poměru k HDP se veřejný dluh na konci třetího čtvrtletí snížil téměř ve všech zemích EU. Rozpaky nad tím, že třeba dluh druhé nejzadluženější země EU – Itálie – dále roste nebo že dluh většiny zemí EU nominálně dále narůstá a relativní zlepšení tak jde na vrub pouze vyššímu HDP. Z výsledků rovněž plyne, že ČR je aktuálně čtvrtou nejméně zadluženou zemí EU. Navíc se její dluh meziročně snížil jak relativně (na 35,1 %), tak nominálně (na 1,7 bilionů).
Ponecháme-li stranou Řecko jako nejvíce zadlužený stát v EU (177 % HDP), tak za pozornost jistě stojí již zmíněná Itálie. Země, která je hned druhá v pořadí (134,1 % HDP), je tedy ve větších problémech než bankovní krizí postižený Kypr nebo Portugalsko. Přesto tento fakt investory až tak trápit nemusí, když je tu ECB ochotná nakupovat mj. italský dluh, zatímco tu není nikdo, kdo by Itálii přiměl tento problém dlouhodobě řešit. ECB zatím ve svém portfoliu nashromáždila italské dluhopisy v hodnotě téměř 327 mld. eur, což mimochodem odpovídá zhruba 20 % italského HDP.
Pokud bychom si vzpomněli na maastrichtská kritéria, tak lze říct, že z celé EU kritérium dluhu splňuje jen 14 zemí, a jsou to vesměs tzv. nové členské státy, mezi něž patří samozřejmě i ČR. Je to zajímavý posun od let, kdy euro proniklo do peněženek domácností. V té době totiž maastrichtské dluhové kritérium (max. 60 % HDP) brala vážně většina zemí. Dnes jsou to z eurozóny celkem tři.
Nadále proto platí, že ČR rozhodně nemá problém ani s plněním dluhového kritéria, ani toho rozpočtového. Dokonce se v tomto směru její pozice v čase zlepšuje. A faktický problém s dluhem vlastně nemusí mít ani žádná země eurozóny, dokud bude ECB nakupovat a výnosy dluhopisů budou nadále nízké. Otázkou je, co bude potom…