Dnes jsou trhy v eurozóně znervózněné výsledky italských parlamentních voleb a zároveň zklidněné vznikem velké koalice v Německu budou mít možnost seznámit, jak na tom evropská ekonomika skutečně byla v závěru loňského roku. Prozatím totiž měly k dispozici pouze předběžný odhad sestavený na základě neúplných dat, navíc bez jakýchkoliv podrobností. I ten ovšem vyzníval na evropské podmínky velmi povzbudivě. Mezičtvrtletní růst o 0,6 % se řadí mezi ty velmi solidní, stejně jako aktuální meziroční tempo 2,7 %. Dá se předpokládat, že k ekonomickému růst eurozóny – podobně jako v předchozím období – přispěla jak spotřeba, tak investice i se zahraničním obchodem. Na straně nabídky si největší zásluhu zřejmě opět připíše zpracovatelský průmysl, který budou v závěsu následovat některé služby. Konkrétně doprava, obchod a IT služby.
ECB tak rovněž bude mít na svém zítřejším zasedání mnohem ucelenější obrázek dění v eurozóně, který navíc podporuje i sestava nových měkkých dat za první kvartál, které rovněž vyznívají celkem povzbudivě. Při pohledu na indexy nákupních manažerů (PMI) si nelze nevšimnou ústupu z nedávných sedmiletých maxim, ať už jde o celkový PMI za eurozónu v únoru, nicméně stále se tento index nachází nad hranicí 56. A to samo o sobě naznačuje pokračující expanzi, i když PMI zaostal za úrovněmi dosaženými v závěru loňského roku a vlastně nakonec i za odhady trhu. Ústup z maxim je přitom vidět ve všech velkých zemí eurozóny a jde na vrub především odvětví služeb. Jde nicméně o jeden měsíc, a tak nemá smysl hned začít malovat čerta na zeď. Zvlášť, když samotné číslo je stále velmi vysoké pro všechny zúčastněné země.
Ale abychom jen nechválili, tak si nelze nevšimnou, že se nedaří všem zemím až tak stejně dobře. I na celkových výsledcích za poslední rok je totiž vidět, že kromě Řecka v eurozóně stále existují země, kterým se ani po deseti letech nepodařilo dostat se zpět na úroveň, kterou dosahovaly před pádem Lehman Brothers. Včetně Řecka je jich pět, nicméně tou druhou s největším zaostáváním je „překvapivě“ druhá nejzadluženější země eurozóny – Itálie. Země, s jejíž vadnoucí ekonomickou silou se bude muset vypořá(dáva)t nová vláda, o níž se samozřejmě ještě neví vůbec nic.
TRHY
CZK a dluhopisy
Koruna se během včerejška posunula pod hranici 25,40 EUR/CZK, nicméně její pohyby zůstávají – stejně jako v posledních dnech – jen minimální. Chybí impuls, který by ji přidal na síle. Zejména tedy trochu jestřábí tón z ČNB, kterého se ovšem hned tak asi nedočká. Zítřejší inflace, ani páteční zveřejnění mezd nebude pro centrální banku důvodem, aby svoji současnou umírněnou rétoriku zatím měnila.
A v poklidu žije i místní dluhopisový trh. Delší konec křivky se sice posunul mírně nahoru, nicméně i nadále zůstává pod dvouprocentní hranicí. Dnes jej navíc čeká trojí aukce státních dluhopisů, které ukážou, jaký je zájem o takto „úročené“ papíry především mezi domácími investory. Ti zahraniční se českých papírů zbavují. Na konci ledna už drželi jen třetinu korunového státního dluhu, respektive jejich portfolio se za poslední měsíc zmenšilo o dalších 51 mld. korun.
Zahraniční forex
Americký dolar během včerejšího obchodování postupně oslaboval až pod hranici 1,24 EUR/USD a jeho hodnota je tak nejníže za poslední více než dva týdny. Aktuální slabost dolaru souvisí především s nejistotou ohledně uvalení importních cel, které navrhuje prezident Trump. Nejenže totiž daná opatření kritizují i zástupci republikánů ve Sněmovně reprezentantů, ale včera večer kvůli nim rezignoval hlavní prezidentův ekonomický poradce Gary Cohn. To by mohlo naznačovat, že Trump nakonec opravdu k protekcionistickým opatřením přistoupí, což vyvolává obavy z rozpoutání obchodní války.
Eurodolarový trh bude dnes nadále pozorně sledovat právě vývoj okolo americké obchodní politiky, nicméně na řadu přijdou také projevy členů FOMC, konkrétně Brainardové a Kaplana. Na druhé straně Atlantiku bude dnes k dispozici finální číslo za HDP ve čtvrtém kvartále v eurozóně. Pozornost investorů však již spíše směřuje na zítřejší zasedání ECB.
Ropa
Cena ropy se během včerejška měnila jen minimálně, nicméně dnešní obchodování již pod tlakem řady cenově negativních zpráv přineslo její pokles poblíž 65 USD/barel. Výrazný medvědí signál totiž přišel ze strany zásob surové ropy, které se dle API výrazně zvýšily (+5,6 mil. barelů). Ropné býky nepotěšil ani včerejší měsíční report EIA, jenž v zásadě navázal na víceletý výhled IEA zveřejněný v pondělí. EIA předpokládá ještě silnější růst americké produkce, která by měla hranici 11 mil. barelů denně pokořit již v říjnu. Díky tomu by se měl ropný trh překlopit do výraznějšího přebytku, a to 0,42 mil. barelů denně (původně 0,2 mil. barelů denně). Konečně k tlaku na ceny přispívají i nejčerstvější zprávy o rezignaci hlavního ekonomického poradce prezidenta Trumpa, zvyšují pravděpodobnost uvalení importních cel, která by mohla rozpoutat vlnu protekcionismu.
Akcie
Po vlažném zahájení amerických akciových indexů nepatrně akceleroval svůj růst pouze technologický Nasdaq Composite, který zavřel +0,5 %. Téměř beze změny ukončil seanci širší index S&P 500 +0,2 %. Průmyslový Dow Jones nakonec skončil na zelené nule. Povedenou seanci má za sebou sektor materiálů, který se především vzpamatovával z propadu z minulého týdne (Alcoa +2,94 %; Cleveland Cliffs +2,84 %). Na straně poražených se ocitla americká společnost Target, provozující obchody s diskontním zbožím. Firma ve 4Q zvýšila srovnatelné tržby o 3,6 %, čekal se ovšem nárůst o 3,4 %. Akcie reaguje na negativní čísla poklesem -4,46%.