Trhy, ekonomika, politika – peníze s podmínkami, povinné solární panely a unijní hrůza Francouzů
Povinné solární panely: WSJ ve čtvrtek píše o tom, že v Kalifornii se schyluje k významné změně v oblasti využívání solární energie. Podle deníku „byl proveden velký krok k povinnému vybavení nově postavených domů solárními panely“. Regulátor California Energy Commission totiž jednohlasně schválil, aby takové nařízení platilo od roku 2020 a to pro všechny obytné domy s velikostí do tří pater.
Brexitovská hrůza francouzů: Politico tento týden tvrdí, že „s tím, jak Británie odchází z EU, se v Unii ke hrůze Francouzů rozšiřuje používání angličtiny“. Francouzsky hovořící úředníci a politici v Paříži a Bruselu se totiž po hlasování o brexitu radovali, že francouzština opět obnoví svou dominantní pozici v oblasti diplomacie. Jenže jak se zatím zdá, bude spíše pokračovat dosavadní trend, kdy na významu nabývá angličtina. Ten posílil zejména poté, co do Unie vstoupily země střední a východní Evropy, jejichž politici většinou nestudovali francouzštinu, ale jazyk Shakespeara. Podle některých názorů je také angličtina vhodnějším jazykem proto, že po brexitu získá na neutralitě – nebude rodným jazykem žádné z členských zemí.
Peníze s podmínkami: Politico informuje i o „naší“ eurokomisařce Věře Jourové, která se vyjadřovala k plánovaným změnám v přidělování peněz z unijního rozpočtu. Jeho nový návrh počítá s tím, že EU by mohla omezit poskytování fondů u zemí, které nemají nezávislý soudní systém. Takový návrh je obecně vnímán jako varování zemím jako Maďarsko, či Polsko, které se několikrát dostaly do sporu s Evropskou komisí ohledně vlády práva. Obecněji lze návrh vnímat jako varování pro všechny státy, ve kterých dochází k narušování demokratických norem.
„Pokud proti tomuto kroku nyní někdo protestuje, v podstatě naznačuje, že v budoucnu nebude schopen zajistit odpovídající finanční management a ochranu peněz z EU“, řekla Jourová. Podle ní je nový návrh potřeba i proto, že „fondy z EU lákají zlé lidi“. Obavy u ní budí například nízké procento doporučení úřadu OLAF, které si vzala za své maďarská vláda. Evropská komise se nyní snaží přesvědčit členské země, že podobné kroky nepředstavují snahu o převedení moci do Bruselu a navrhovaná pravidla budou uplatňována jen ve velmi konkrétních případech. Podle Jourové jde o realistický kompromis.
Emise stále rostou: Eurostat mezi nově zveřejněná data zařadil změny v emisích oxidu uhličitého v jednotlivých zemích EU a v Unii jako celku. Tam se tyto emise v roce 2017 zvýšily o 1,8 %. Snížit se je podařilo zejména ve Finsku a Dánsku, největší růst naopak zaznamenali na Maltě, v Estonsku, Bulharsku, Španělsku a Portugalsku. Česká republika se svým růstem emisí pohybuje pod evropským průměrem, Německu se podařilo emise jen mírně snížit:
Byznys – technologie opět na vzestupu a autonomní tragédie
Technologie na vzestupu: Bespoke tento týden poukazuje na znatelný růst významu technologických společností na celém americkém trhu. Graf konkrétně zobrazuje podíl tohoto sektoru na kapitalizaci indexu S&P 500. V současné době tvoří asi čtvrtinu celého trhu, zatímco dlouhodobý průměr se pohybuje na necelých 16 % (na počátku devadesátých let dosahoval úrovně kolem 5 %). Současnou váhu technologie překonaly jen během dot.com bubliny z přelomu tisíciletí:
Člověk nebo igelitka: The Information a další média se tento týden všímají vývoje kolem tragické nehody autonomně řízeného vozidla společnosti Uber, které v březnu v Arizoně usmrtilo chodkyni. Podle nových informací k nehodě došlo proto, že vozidlo ji sice zaregistrovalo, ale vyhodnotilo jako objekt, který není skutečnou překážkou. Mezi takové se řadí například poletující igelitové tašky. Systém, který má klasifikaci a rozpoznání překážek na starosti, tak mohl být v tomto případě nastaven špatně. Arizona v reakci na nehodu přerušila testování autonomních vozů a vyšetřování případu stále probíhá.
U nás doma – Cambridge Analytica „řádila“ i u nás
Zneužitá data i u nás: Ihned.cz v pátek píše o tom, že „Cambridge Analytica zneužila data až 50 tisíc Čechů, údajně je dodávala Lukoilu“. Podle serveru to potvrdila eurokomisařka Věra Jourová, podle níž by měl všechny poškozené Čechy o zneužití jejich soukromí informovat. Případy by rovněž měly vyšetřit české úřady. Uvedla také, že více soukromí má Evropanům přinést unijní nařízení GDPR, Česko je ale v přijímání nových pravidel pozadu a firmy mají přehnané obavy.
Podle Jourové je kauza kolem Cambridge Analytiky jen špičkou ledovce a stát musí být připraven, aby takové případy, které neočekávaně vyplavou na povrch, dokázal řešit. V případě Cambridge Analytiky se podle ihned.cz mluví o tom, že osobní data lidí z firma dodávala ruské ropné společnosti Lukoil, s níž je spjat poradce prezidenta Miloše Zemana Martin Nejedlý. Podle spekulací tak mohl Lukoil údaje použít před minulými či předminulými prezidentskými volbami, které Zemana vynesly na Pražský hrad. Takové informace se ovšem dosud nepotvrdily a ani Jourová zatím neví, k čemu mohly společnosti Cambridge Analytica data desítek tisíc Čechů sloužit.
Nová vláda, nebo volby: Domácí média pozorně sledují vývoj kolem jednání o nové vládě. Lidovky.cz informují v pátek o tom, že „širší vedení hnutí ANO jednomyslně schválilo návrh koaliční smlouvy a programového prohlášení případné společné vlády“. Andrej Babiš smlouvu považuje za přijatelný kompromis, ČSSD vyhlásila referendum o vstupu do vlády. V sobotu budou programové prohlášení projednávat komunisté. Podle serveru iDnes.cz v případě selhání vyjednávání kvůli rozhodnutí ČSSD v plánovaném referendu připouští Babiš možnost vyhlášení předčasných voleb.
ANO a ČSSD by podle návrhu koaliční smlouvy musely zajistit, že pro důvěru jejich vládě budou hlasovat všichni poslanci tohoto hnutí a strany. Mezi stranami podle návrhu smlouvy zároveň bude muset být shoda na zákonech mj. o rozpočtu, daních, volbách, referendech, změnách ústavy a médiích. Pokud se nepodaří urovnat spor v koalici ANO a ČSSD a všichni sociálnědemokratičtí ministři odstoupí, do týdne má podat demisi premiér a ministři ANO.