Trhy, ekonomika, politika – Nebezpečná technická formace a evropská závislost na energiích
Technici, pozor na zvracejícího velblouda: Katie Martinová si ve čtvrtek na stránkách FTAlphaville tak trochu utahovala z technické analýzy. Sama přiznávala, že možná nemusí být moc vtipná, ale podle jejího názoru je technická analýza jen sofistikovanější obdobou horoskopů. Své tvrzení opírá mimo jiné o následující graf, který má na vývoji indexu DAX a množství různých indikátorů a formací demonstrovat, že každý si z podobných analýz vybere to, co se mu zrovna hodí, či líbí:
Martinová se pak zaměřuje na technickou formaci, kterou nazývá „zvracejícím velbloudem“. Ta se prý již před lety začala objevovat na různých internetových diskusí a pozorovat ji skutečně lze v nejednom případě na různých trzích. Dobrým příkladem může být chování ceny bitcoinu na konci listopadu minulého roku. Typický „zvracející velbloud“ začíná prudkým růstem, po němž následuje fáze dvou hrbů a vše končí prudkým propadem:
Martinová tvrdí, že celá věc začala sice před řadou let jako evidentní vtip, pak ale viděla na CNBC reportáž o vývoji ceny zlata, kde byla na obrazovce vyznačena ona formace – viz následující obrázek. Komentář k ní také vyzníval humorně, ale je zřejmé, že tento indikátor si začíná žít svým vlastním životem. Slušný náběh na „zvracejícího velblouda“ měl mimochodem v letošním roce i index S&P 500, ale po dvou hrbech nepřišla pro tuto formaci typická kritická část a index začal v dubnu naopak růst.
Evropa závislá na energii ze zahraničí: Mezi záplavou nových dat a grafů z Eurostatu můžeme tento týden nalézt i srovnání závislosti jednotlivých členských zemí EU na dovozech energií. V následujícím grafu je žlutě vyznačen podíl dovozů na pokrytí celkové spotřeby energií z roku 2000, zeleně je vyznačen stav z roku 2016. Celá Unie musela v roce 2015 dovážet více jak polovinu své celkové spotřeby energií a její závislost se po roce 2000 zvýšila (nejvyššího bodu dosáhla v roce 2008 na více jak 54 %).
Nejméně závislé na dovozech jsou země jako Estonsko, Dánsko, Rumunsko, či Polsko. Poměrně málo závislí jsme i my, i když naše závislost se v období 2000 – 2006 zvýšila. Největší potřebu importů energií pak mají na Maltě a na Kypru, ale také v Lucembursku, či Itálii, kde se závislost blíží 90 %. Z velkých ekonomik je na tom nejlépe Velká Británie a Francie, Německo musí dovážet asi 63 % spotřebovaných energií.
Byznys – Smrt Amazonem a problém s vyléčenými pacienty
Když úspěch přináší finanční problémy: Zdravotní péče někdy přináší paradoxní situace a o jedné z nich informuje tento týden CNBC. Na jejích stránkách jsme mohli číst o nové investiční analýze banky , kde se její analytici dotýkají i velmi citlivého tématu. Poukazují totiž na to, že léky, které pacienty skutečně vyléčí, mohou mít pro jejich výrobce nemilý dopad ve formě klesající tržeb a zisků. Podle banky se to týká zejména biotechnologických společností zabývající se takzvanou genovou terapií. Analytici se dokonce nebojí položit následující otázku: Je vyléčení pacienta udržitelným podnikatelským modelem?
Goldman tvrdí, že genová terapie má potenciál vyléčit pacienty po jednom zásahu. Takový úspěch je ale z finančního hlediska něco úplně odlišného, než dlouhodobá léčba chronických chorob. Genová terapie tedy na jednu stranu představuje ohromný potenciál pro pacienty a celou společnost. Na stranu druhou je ale finanční výzvou pro společnosti, které by s ní měly na trh přijít s tím, že pro ně bude jejich investice zisková. Bez takového předpokladu totiž investovat nebudou a lék k dispozici nebude.
Analýza dává za příklad léčbu hepatitidy C a lék na ní vyráběný společností Gilead Sciences. Ten údajně zabírá v 90 % případů a jeho prodeje dosáhly vrcholu v roce 2015 na 12,5 miliardách dolarů. Od té doby ovšem tržby klesají a podle Goldmanu letos dosáhnou jen asi 4 miliard dolarů. Došlo tedy přesně k tomu, že jednoznačný úspěch v léčbě postupně snížil počet pacientů. Tento efekt se projevuje dvojnásob právě u infekčních chorob, jakou je hepatitidy C. Zde totiž vyléčení nakaženého pacienta snižuje počet přenašečů, kteří by virem nakazili někoho jiného.
Podle analytiků GS by se biotechnologické firmy kvůli popsanému efektu měly zaměřovat zejména na potenciálně velké trhy – nemoci s velkým počtem pacientů, či frekventovaně se opakující zdravotní problémy. K tomu je vhodná neustálá inovace produktového portfolia a jeho expanze.
Smrt Amazonem: Bespoke již nějaký čas sleduje akciový index sestavený z akcií společností, které drtí konkurence Amazonu. Index Death By (smrt Amazonem, DBA) tvoří obecně maloobchodní společnosti, které nemají silnou značku, jejich tržby nejsou z významné části generovány prodeji přes internet a nezaměřují se na speciální zboží a niky na trhu, kterým se nevěnuje. Vývoj indexu DBA a indexu S&P 1500 porovnává následující graf:
Je zřejmé, že ne vždy si maloobchod nejvíce ohrožený Amazonem vedl špatně – až do počátku roku 2015 dokonce návratnost indexu DBA výrazně převyšovala návratnost celého trhu. Pak ale přišly zlé časy a na konci roku 2017 byl index DBA zhruba na stejné úrovni, jako před pěti lety, zatímco celý trh si připisoval asi 90 % návratnost. Za pozornost stojí, že v posledních měsících se mezera mezi oběma skupinami akcií do určité části uzavřela a podle některých názorů má již tradiční retail co se týče tlaku Amazonu to nejhorší za sebou. Ani zdaleka ale nejde o jistotu.
U nás doma – Nová strana, méně piva a Trump s Kimem v Praze
Nová strana: DVTV tento týden přináší rozhovor s marketingovým expertem Martinem Jarošem. Ten hovořil o tom, že „Česko by potřebovalo čistou a moderní stranu, která nemá nic společného s tou starou politikou a tou špínou, co tam byla“. Jaroš také řekl: „Už mám plný zuby toho bordelu, co tu je, za chvíli se k nám budou Číňani jezdit koukat jako do skanzenu, svět nám utíká, jdu do toho jako trpaslík proti Goliášovi“. Chce proto „do roka a do dne“ založit novou politickou stranu a mimo jiné stavět na tom, že „ho neživí cecíky státu“. Jeho prioritou je špičkové školství.
Klesá spotřeba piva: Ihned.cz tento týden píše, že „v Česku klesá spotřeba piva, v meziročním srovnání každý vypil o deset půllitrů méně, podle pivovarů za to může protikuřácký zákon“. Stále více piva na domácím trhu se prodá v obchodech ve formě lahví a plechovek, čepované pivo je na úbytě. Každý Čech loni v průměru vypil 138 litrů, pivovarům klesl nejen výstav pro domácí trh, ale poprvé od roku 2011 také výstav celkový. Podle čerstvých dat Českého svazu pivovarů a sladoven se loni v Česku konkrétně vyrobilo 20,3 milionu hektolitrů piva, což oproti roku 2016 představuje pokles o 0,7 %. Co se typů piva týče vedou ležáky, jejich podíl se blíží 50 % trhu, roste také spotřeba nealko piv a pivních mixů. Nejsilnějšími exportními trhy jsou Slovensko, Německo a Polsko a ze zemí mimo Evropskou unii pak Rusko, Jižní Korea a USA.
Trump s Kimem v Praze: Idnes.cz tvrdí, že „setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem, plánované na květen či červen, by se mohlo uskutečnit v některém z devíti měst včetně Prahy“. Tato informace je čerpána z agentury Bloomberg, která se zase a odvolává se na nejmenovanou osobu blízkou rozhovorům Trumpa s japonským premiérem Šinzó Abem na Floridě. Praha by jako jedno z možných míst summitu prý mohla připadat v úvahu proto, že velvyslancem KLDR v České republice je Kimův strýc Kim Pchjong-il. Za další možná místa summitu označuje agentura Oslo, Helsinky, Stockholm, Ženevu, Varšavu, Ulánbátar, Bangkok a Singapur.