Víkendář: Amazon je závratným úspěchem a také důkazem zmanipulovaného systému

Bloomberg minulý měsíc informoval, že zakladatel společnosti Amazon Jeff Bezos nahromadil bohatství ve výši 150 miliard dolarů. Jde o největší částku v moderní historii a Bezos má ještě o 50 % více peněz než Bill Gates, dvakrát více než Mark Zuckerberg a stokrát víc než prezident Donald Trump. Jen za poslední rok se jeho bohatství zvýšilo o 50 miliard dolarů. Jak píše The Atlantic, je to výsledek jeho chytrosti a podnikavosti. Amazon je zázrakem, který změnil životy nás všech. Zároveň je ale Bezosovo bohatství „důkazem špatně fungující politiky a systému daní a transferů, který podporuje zisky a bohatství vybrané menšiny“. 

The Atlantic tvrdí, že propast mezi bohatstvím těch, kteří se pohybují na vrcholu korporátních žebříčků na straně jedné a běžných zaměstnanců na straně druhé je v USA obrovská a šokující. Bezos hovoří o tom, že na Zemi nejde utratit jeho peníze za pomoc druhým, jediný způsob, jak se jich smysluplně zbavit, je „přeměnit Amazon a společnost nabízející lety do vesmíru“. Polovina zaměstnanců Amazonu v USA přitom vydělává 28 446 dolarů ročně. Někteří z nich si stěžují, že jim firma dává jen šest minut na návštěvu toalety. Zaměstnanci skladů musí vybírat a balit zboží v přesně definovaných časových intervalech. Za jednu směnu nachodí i 15 mil a zpracují 1 000 objednávek. 

Tento stav je do značné míry odrazem vládní politiky. Progresivní daňový systém by měl zajistit, aby se na lidi s vyššími příjmy vztahovaly vyšší daňové sazby. Bezos ale ve srovnání s tím, kolik vlastní akcií, bere jen malou mzdu. Jeho hlavní příjmy jsou příjmy kapitálové, které se daní 20 %. Podobně jako Warren Buffet se tak možná těší nižší efektivní daňové sazbě než jeho sekretářka. Amazon pak minulý rok neplatil žádné federální daně z příjmů i přesto, že jeho zisky dosáhly miliard dolarů. 

Tyto peníze pak vydělává proto, že svým zaměstnancům platí velmi nízké mzdy a tím financuje své investice. K tomu mu pomáhá i část pracovní smlouvy, která zaměstnancům zakazuje pracovat po odchodu z Amazonu u firmy s podobným podnikáním dříve než za 18 měsíců. Pokud totiž vezmeme v úvahu, čemu všemu se Amazon věnuje, tak zaměstnání u něj efektivně znemožňuje přechod do firem jako Walmart, ale i ke společnostem logistickým, menším kamenným obchodům či do skladů. Dříve se podobná ujednání týkala zejména managementu firem, ale dnes jsou mnohem více rozšířena i u běžných zaměstnanců. A to se projevuje negativním tlakem na mzdy. The Economist dokonce nedávno zveřejnil studii, která zjistila, že pokud Amazon někde otevře své skladovací centrum, v oblasti nedojde k růstu mezd, jak by se dalo čekat, ale mzdy naopak klesají. 

Donald Trump sice Amazon často kritizuje, ale v praxi snížil daňové zatížení korporací a ne běžných zaměstnanců. The Atlantic navíc tvrdí, že Trump nyní „hledá způsob, jak dát investorům dalších 100 miliard dolarů snížením sazby daně z kapitálových zisků“. Podobné kroky jsou přesně tím, co pomáhá lidem jako Bezos hromadit miliardy dolarů bohatství, zatímco průměrná americká rodina je na tom nyní ekonomicky hůře než před Velkou recesí. Nejde o to, že by Bezos učinil něco špatného, když dosáhl obrovského bohatství. Rostoucí nerovnost ale škodí ekonomice a polarizuje politiku i celou společnost. „Bezosův případ ukazuje, že se nehraje férově,“ uzavírá The Atlantic.

Zdroj: The Atlantic