Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes nechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,75 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Bankovní rada tak přistoupila ke druhé pauze v současném cyklu uvolňování měnové politiky, předchozí přerušení poklesu sazeb bylo loni v prosinci. Finanční trh ponechání úrokových sazeb na úrovni nastavené letos v únoru očekával. Rozhodnutí bankovní rady o ponechání základní úrokové sazby beze změny na 3,75 procenta bylo jednomyslné.
Tisková konference bankovní rady se uskutečnila v 15:00. Guvernér ČNB Aleš Michl na ní vysvětlil důvody dnešního rozhodnutí. Bankovní rada si podle něj po středečním přerušení cyklu uvolňování měnové politiky ponechává všechny možnosti otevřené pro svůj další krok. "Nyní to hodnotíme jako pauzu, ale do budoucna nevylučujeme vůbec nic, všechny možnosti si necháváme otevřené. I pokračování snižování sazeb, i zvýšení sazeb," řekl Michl. Upozornil také, že modely ČNB sice předpokládají neutrální základní úrokovou sazbu mírně nad třemi procenty, to ale neznamená, že bankovní rada bude nutně k této hodnotě sazbu směřovat.
Bankovní rada ponechala beze změny také lombardní a diskontní úrokovou sazbu. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, zůstala 4,75 procenta. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, nadále činí 2,75 procenta.
Podle aktualizované prognózy ČNB by se meziroční inflace měla v letošním roce držet nad dvěma procenty, příští rok se přiblíží dvouprocentnímu cíli centrální banky. "Přetrvávají proinflační rizika, která vyžadují pokračování restriktivní politiky," upozornil však Michl.
Kromě setrvačnosti růstu cen vybraných položek je podle ČNB rizikem pro zvýšení inflace také možný dodatečný růst výdajů veřejného sektoru. Michl uvedl, že očekávané zvýšení výdajů na obranu v Evropě by mohlo vytvořit prostředí pro rychlejší růst cen kvůli uvolnění dodatečných peněz do ekonomiky. Tento efekt by podle něj mohl mít na inflaci silnější a dlouhodobější dopad než případné obchodní války mezi Spojenými státy a Evropskou unií. Michl proto apeloval na to, aby růst obranných výdajů vlády kompenzovaly úsporami v jiných sektorech.
K růstu spotřebitelských cen by podle ČNB mohly přispět i zvýšené mzdové požadavky zaměstnanců či výraznější oživení úvěrové aktivity na realitním trhu. Bankovní rada v této souvislosti zdůraznila, že je připravená adekvátně reagovat na případné naplnění těchto rizik.
ČNB v době sílící inflace zvýšila základní úrokovou sazbu na sedm procent, s uvolňováním měnové politiky začala v prosinci 2023. Aktuální úroková sazba je na nejnižší úrovni od ledna 2022. Analytici předpokládají, že v letošním roce ČNB úrokovou sazbu ještě sníží, pokles ale podle nich už nebude výrazný.
Sazby se blíží neutrální úrovni, kterou tvůrci politiky a ekonomové viděli mezi 3,00-3,50 %, a středeční pauza následuje po únorovém snížení, kterému předcházelo prosincové rozhodnutí ponechat úrokové sazby beze změny. Banka zdůraznila, že při uvolňování své politiky bude postupovat opatrně. Ostatní centrální banky ve střední Evropě drží sazby od loňského roku na uzdě, protože inflace zůstává lepkavá a rizika rostou.
Tvůrci politik nyní zvažují dopad amerických cel, která vystupňovala napětí ve světovém obchodě a mohla by nepřímo omezit růstové vyhlídky regionu. Dalším faktorem, který vstupuje do hry, je očekávaný růst evropských výdajů na obranu, který je patrný z kroku Německa schválit masivní zvýšení vládních půjček, což se může stát inflačním rizikem.
Oživení české ekonomiky nabírá na obrátkách od konce roku 2024. Hlavním motorem je spotřeba domácností a růst mezd zůstává silný, zatímco inflace cen služeb je stále vysoká. Celková inflace se pohybuje na horní hranici tolerančního pásma 1 procentního bodu, které banka stanovila kolem svého 2% cíle.
Centrální bankéři před středečním zasedáním naznačili pravděpodobnou pauzu. Trhy počítají s možností dalšího snížení sazeb na příštím zasedání banky v květnu, kdy budou k dispozici nové prognózy zaměstnanců. Většina analytiků v průzkumu agentury Reuters neočekávala ve středu žádnou změnu a ve hře vidí květnové snížení.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Zároveň ale při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech.
Zdroj: ČTK, ČNB, Reuters