Členka Výkonné rady ECB Isabel Schnabelová uvedla, že dalším krokem centrální banky bude zvýšení sazeb, i když ne v dohledné době. Zdůraznila, že náklady na půjčky už dosáhly dna a budou po určitou dobu vhodné, pokud nenastanou nové šoky. Klíčovou výzvou podle ní zůstávají ceny služeb. ECB musí podle ní také sledovat dlouhodobé faktory, jako je dopad AI, aby politika nebyla příliš uvolněná.
Členka Výkonné rady ECB Isabel Schnabelová je spokojená s očekáváním investorů, že další krok Evropské centrální banky v oblasti úrokových sazeb bude zvýšení. Podle ní jsou náklady na půjčky na úrovni, která (pokud nedojde k dalším šokům) bude vhodná po určitou dobu, uvedla v rozhovoru pro Bloomberg. Ekonomiku podpoří spotřebitelské výdaje, podnikové investice a nárůst vládních výdajů na obranu a infrastrukturu však, domnívá se Schnabelová.
„Trhy i účastníci průzkumů očekávají, že dalším krokem bude zvýšení sazeb, i když ne v dohledné době,“ řekla minulý týden v rozhovoru ve své kanceláři ve Frankfurtu. „S těmito očekáváními jsem poměrně spokojená.“
Euro po těchto komentářích vzrostlo až o 0,3 % na 1,1672 USD. Výnosy německých desetiletých dluhopisů vzrostly o tři bazické body na 2,83 %, tj. nejvyšší úroveň od března, zatímco obchodníci dále omezovali sázky na rozsah uvolnění politiky ECB příští rok.
Německá „jestřábí“ bankéřka ECB popsala rizika pro ekonomiku a inflaci jako vychýlená směrem nahoru. Naznačila, že nové projekce růstu by mohly být na prosincovém zasedání revidovány směrem vzhůru, kdy analytici počtvrté v řadě očekávají ponechání depozitní sazby na 2 %.
Schnabelová je první představitelkou ECB, která s jistotou prohlásila, že náklady na půjčky nejsou jen „na dobrém místě“, jak opakovaně říkala prezidentka Christine Lagardeová a další, ale že už dosáhly dna. Zatímco mnozí v Radě guvernérů se domnívají, že další krok ECB může být oběma směry, a někteří nevylučují ani další „cut“ k dosavadním osmi snížením, její postoj zdůrazňuje rozdílný vývoj v kontrastu s hlavními centrálními bankami - USA a Velká Británie jsou stále ve fázi snižování sazeb, protože bojují s přetrvávající inflací.
Schnabelové jistota vychází z toho, jak dobře Evropa zvládla celní otřesy vyvolané prezidentem Donaldem Trumpem. Spotřebitelé těžili z rychlého růstu mezd při nezaměstnanosti blízko rekordního minima. A investice mezitím podpořily příznivé podmínky financování a vlna nasazování AI technologií.
Růst „byl mnohem odolnější, než se dalo očekávat tváří v tvář největšímu narušení mezinárodního obchodního řádu od druhé světové války,“ řekla s odkazem na průzkumy, které ukazují na „solidní expanzi“ do konce roku. „Jedním z důvodů, proč dopad celních opatření byl mírnější, než se čekalo, je, že nejistota rychle opadla.“
Poslední prognóza ECB naznačovala, že růst příští rok zpomalí na 1 %, než se v roce 2027 opět zrychlí. Od té doby se podle Schnabelové „výhled zlepšil“. Už páteční data ukázala lepší výkon za třetí čtvrtletí, než se původně předpokládalo.
ECB podle ní může tolerovat „mírné odchylky od cíle“, pokud nenesou známky trvalosti. „Je důležité nepřipoutávat se k žádnému konkrétnímu číslu,“ řekla. „Důležitý je celkový makroekonomický narativ, který říká, jak se ekonomika a inflace budou vyvíjet v čase.“
Zatímco inflace „je nyní na dobrém místě“, ceny služeb zůstávají „nejdůležitější“ výzvou, a to z velké části kvůli růstu mezd, uvedla Schnabelová. Současně tlak na zboží směrem dolů díky silnějšímu euru, levnější energii a možnému přesměrování obchodu z Číny byl mírnější, než se obávalo. „To znamená, že pokles jádrové inflace se zastavil v době, kdy se ekonomika zotavuje, produkční mezera se uzavírá a fiskální politika se rozšiřuje, což má vše tendenci být inflační,“ řekla Schnabelová. „To je třeba velmi pečlivě sledovat.“
Schnabelová odmítla komentovat prognózy analytiků ohledně načasování dalšího zvýšení sazeb, přičemž někteří sází na červen. „To nyní není na pořadu dne,“ řekla. „Až to přijde, budeme to řešit.“
Do budoucna zdůraznila, že ECB musí pečlivě sledovat, zda dlouhodobé jevy, jako jsou změny potenciálu ekonomiky a dopad AI, nezpůsobí, že měnová politika, která by jinak byla vhodná, nebude příliš uvolněná. „Musíme sledovat, zda naše politika nebude časem akomodativní, a případně příliš akomodativní, což by pak byl čas uvažovat o dalším zvýšení sazeb,“ řekla Schnabelová.
Pokud jde o rozvahu ECB, uvedla, že proces umožňující splatným dluhopisům vypršet probíhá „hladce“, přičemž stabilní sazby na peněžním trhu naznačují, že přebytečná likvidita zůstává „hojná“. To kontrastuje s USA, kde Fed tento měsíc zastavil její snižování. I když Bloomberg Economics naznačil, že ECB by mohla následovat ve druhé polovině příštího roku, Schnabelová řekla, že takové předpovědi jsou obtížné.
„To zhruba odpovídá jednomu konci našeho rozpětí,“ řekla. „Druhý konec bude mnohem později.“
Zatímco přezkum budoucího operačního rámce ECB začne příští rok, nemusí být hotový až do roku 2027, dodala Schnabelová.