Čína by v Evropě ráda „rozdělila a panovala“

The Economist se domnívá, že „Evropa se Číně zalíbila“, a důkazem je vývoj čínských investic v evropských zemích. V roce 2017 například celkový objem přímých zahraničních investic Číny klesl, ale podíl těch, které směřovaly do Evropy, se zvýšil z jedné pětiny na jednu čtvrtinu. Čína navíc používá své finanční zdroje k tomu, aby zvýšila svůj politický vliv, a The Economist v této souvislosti zmiňuje země jako Maďarsko a Řecko, které například bránily tomu, aby byla Čína Evropskou unií kritizována za porušování lidských práv. A politický vliv Číny v Evropě má být patrný i z toho, že český prezident Miloš Zeman hovoří o své zemi jako o nepotopitelné čínské letadlové lodi v Evropě.

Čínské strategie by si měli všímat ale i Američané a The Economist tvrdí, že Evropa by ji měla posuzovat velmi opatrně. K tomu však nyní nedochází. Řada čínských investic jen odráží její rostoucí ekonomickou sílu a jde o čistě podnikatelské aktivity soukromých subjektů s cílem generovat zisk. V pořádku by měly být i investice zaměřené na získávání nových technologií, ovšem jen v případě, že nezvyšují bezpečnostní rizika. Čína také „na rozdíl od Ruska nechce podkopat EU či v ní vyvolat chaos podporou populismu a xenofobie“. Naopak, preferuje Evropu stabilní, otevřenou vzájemnému obchodu. V oblasti klimatických změn a mezinárodního obchodu zase „postupuje zodpovědněji než Trumpova vláda a snaží se pracovat na globální dohodě“.

Někteří Evropané tak usuzují, že Čína může být protiváhou nepredikovatelných Spojených států, ale The Economist tvrdí, že jde o omyl. Evropa toho má totiž s USA stále mnohem více společného. A Čína navíc „využívá nutnost jednotného hlasování v Unii k tomu, aby s pomocí jedné či dvou členských zemí blokovala kroky nebo prohlášení, které se jí nelíbí“. Příkladem je právě oblast lidských práv. Stejně tak by se ale Evropané měli vyhnout druhému extrému – strachu z toho, že čínské aktivity úplně rozloží spojenectví s USA. The Economist totiž tvrdí, že „dokud se Čína nestane demokracií, budou Evropě vždy mnohem bližší Spojené státy“.

„Evropa se musí vyhnout naivitě na straně jedné a nepřátelství na straně druhé... Vlády by měly zkoumat a případně vetovat čínské investice případ od případu. Černá hora neměla nechat své závazky vůči Číně dorůst tak obrovských rozměrů. Polsko a Maďarsko měly mnohem pečlivěji zkoumat některé infrastrukturní projekty, které za dané peníze nenabízí dostatečnou hodnotu a nebyly nikdy pořádně dokončeny,“ tvrdí The Economist. Evropa by také vůči Číně měla postupovat jednotně, protože žádná země sama o sobě jí není odpovídající protistranou. Kvůli tomu by se mohl změnit i způsob hlasování v Unii. A Trump by si měl uvědomit, že když chce donutit Čínu, aby v oblasti mezinárodního obchodu hrála podle pravidel, Evropa mu může být mocným spojencem.

Zdroj: The Economist