The Economist se domnívá, že v dosavadním obchodním konfliktu s Čínou má zatím na první pohled navrch americký prezident Donald Trump. Zvýšení dovozních cel na minimálně 44 % totiž „pravděpodobně americkou ekonomiku nezabrzdí a ani kvůli němu nedojde k výraznému zvýšení inflace“. Některé společnosti sice tento krok pocítí citlivě, ale „většina Američanů si žádných škod nevšimne“. Naopak Čína je pod znatelným tlakem. Její růst totiž podle některých indikátorů zpomaluje, její akciový trh ztratil od lednového vrcholu asi čtvrtinu své hodnoty. Země sice v reakci na nově ohlášená americká cla oznámila zavedení cel odvetných, ale „rychle jí docházejí dovozní položky, které by ještě mohla zdanit“.
The Economist tvrdí, že pokud nastane konflikt, ve kterém je zřejmá nerovnováha sil, mělo by obvykle dojít k jeho rychlému vyřešení. Jenže v tomto případě to platit nemusí a příčina je jednoduchá: Spojené státy chtějí dosáhnout hned několika cílů, ovšem některé z nich jsou prostě nedosažitelné. Americká vláda oficiálně tvrdí, že zaváděním cel reaguje na merkantilistickou politiku Číny. Tedy na ohromnou podporu, která směřuje k jejím státem vlastněným firmám, k vynucování si přístupu k novým technologiím jako podmínky vstupu na její domácí trh a podobně. „Světový spotřebitel sice těží z uměle levných dovozů z Číny, ale takový systém je neudržitelný z politického i ekonomického hlediska. Spojené státy tak mají pravdu, když po Číně chtějí, aby hrála fér,“ tvrdí The Economist. Dodává ale následující:
„Trump chce také eliminovat obchodní deficity s Čínou, které mylně vnímá jako transfer bohatství z jedné země do druhé. Říká, že chce vrátit výrobní řetězce zpět do USA. Čínu vidí jako strategického nepřítele a zdá se, že někteří jeho poradci by rádi využili každou šanci, jak tuto zemi poškodit." Jenže Čína by měla před Spojenými státy významnou nákladovou výhodu i bez jejích nefér praktik. A obchodní deficity jsou odrazem toho, jak daná země spoří a investuje. Cla mohou americké deficity snížit, ale na nulu je pravděpodobně nedostanou bez toho, aby v USA přišla recese.
The Economist se tak domnívá, že opětovná industrializace USA je jen snem. Lze doufat, že Trump nakonec bude hrát zlého policajta a jeho poradci hodného a nakonec díky tomu dosáhnou čínského ústupu od merkantilismu. To je „legitimní cíl“. Jenže pravděpodobnější je, že Trumpova posedlost deficity neumožní dosažení tohoto pozitivního výsledku, odradí Čínu od možnosti reforem a znemožní vzájemnou dohodu. „Trumpova současná dohoda s Mexikem nezahrnuje stažení cel na ocel a hliník. A ani eskalace konfliktu s Čínou se jen tak neuklidní,“ míní The Economist.
Zdroj: The Economist