Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ponechala výhled růstu globální ekonomiky na letošní i příští rok beze změny. V letošním roce čeká růst hrubého domácího produktu (HDP) o 3,2 procenta, na příští rok počítá se zpomalením tempa na 2,9 procenta. OECD to dnes uvedla v aktualizovaném výhledu. Globální ekonomika je letos podle organizace odolná, ale její základní slabiny přetrvávají.
V roce 2027 by hospodářský růst měl zrychlit, OECD počítá s růstem o 3,1 procenta. Loni ekonomika vzrostla o 3,3 procenta.
Globální ekonomika se letos podle OECD ukázala odolnější, než se očekávalo. Podpořily ji lepší finanční podmínky, růst investic v souvislosti s umělou inteligencí (AI) a také oživení obchodu a makroekonomická opatření. Prohlubují se ale základní slabiny. Trhy práce vykazují první známky oslabení, i když míra nezaměstnanosti v zemích OECD zůstává na 4,9 procenta a počet volných pracovních míst v mnoha zemích klesl pod průměr roku 2019. Snižuje se ale důvěra podniků a spotřebitelů.
Hlavní rizika zahrnují případná další obchodní omezení, přecenění rizik na finančních trzích, problémy v rizikových nebankovních institucích a nestabilní trhy kryptoměn. Přetrvávající fiskální obavy mohou vést k dalšímu růstu dlouhodobých výnosů státních dluhopisů, což by mohlo zpřísnit finanční podmínky a zvýšit náklady na obsluhu dluhu, a tím brzdit růst ekonomiky.
V krátkodobém horizontu se očekává mírné zpomalení ekonomické aktivity, protože vyšší efektivní celní sazby postupně dopadají na investice a obchod, zatímco přetrvávají geopolitická a politická nejistota. Růst by měl znovu zrychlit ke konci příštího roku, jakmile se ustálí dopad cel, zlepší se finanční podmínky a nižší inflace podpoří poptávku. Klíčové pro globální růst zůstávají rozvíjející se asijské ekonomiky.
Růst ekonomiky Spojených států OECD na letošek odhaduje na dvě procenta, příští rok počítá se zpomalením tempa na 1,7 procenta a v roce následujícím se zrychlením na 1,9 procenta.
V eurozóně růst HDP v příštím roce zpomalí na 1,2 procenta z letošních 1,3 procenta. V roce 2027 opět mírně zrychlí a dosáhne 1,4 procenta, očekává OECD.
V Číně organizace čeká zpomalování růstu ekonomiky. Z letošních pěti procent se tempo růstu příští rok sníží na 4,4 procenta a v roce následujícím na 4,3 procenta.
OECD poznamenává, že míra inflace v některých regionech zůstává vysoká. Podle jejích prognóz by se ale do roku 2027 měla vrátit k cíli téměř ve všech hlavních ekonomikách.
OECD zlepšila výhled růstu české ekonomiky na letošní rok na 2,4 procenta
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zlepšila výhled růstu české ekonomiky na letošní rok na 2,4 procenta, v červnu předpovídala zvýšení hrubého domácího produktu (HDP) o 1,9 procenta. V příštím roce tempo růstu zpomalí na dvě procenta, uvedla OECD v dnešním aktualizovaném výhledu. Motorem růstu bude domácí spotřeba, OECD ale očekává i růst investic.
Výhled na příští rok organizace mírně zhoršila, v červnu počítala s růstem o 2,2 procenta. V roce 2027 růst podle aktualizovaného odhadu zrychlí na 2,1 procenta. Loni česká ekonomika vzrostla o 1,1 procenta.
OECD očekává o něco vyšší investice díky unijním fondům na podporu obnovy a odolnosti, které budou k dispozici do konce roku 2026. Vývozní aktivita bude v krátkodobém horizontu kvůli obchodním omezením slabší, ale měla by se zlepšit, jakmile oživí zahraniční poptávka, zejména z Německa.
Rizika růstu zahrnují rostoucí obchodní a geopolitické napětí, které by mohlo zpomalit ekonomiku, a také možnost, že příliš expanzivní domácí fiskální politika povede k vyšší
inflaci. Centrální banka proto musí zůstat opatrná a sledovat dopady obchodních a fiskálních kroků. Chytře vedená fiskální politika je také potřeba k vytvoření rezerv pro případné budoucí šoky a k pokrytí výdajů spojených s obranou, stárnutím populace nebo zelenou transformací, dodala organizace.
OECD v současné době sdružuje 38 zemí. Ustavující sjezd měla v září 1961, její počátky ale sahají do poválečné Evropy. Její předchůdkyní byla Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci, která byla založena v dubnu 1948 pro řízení amerického Marshallova plánu na pomoc evropským zemím zničeným druhou světovou válkou. Česká republika se členem OECD stala v prosinci 1995.