Ministerstvo financí a Česká národní banka zřejmě opět doporučí vládě zatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny. Vláda má ve středu na programu každoroční materiál MF a ČNB o vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. Materiál takové doporučení vždy v posledních letech obsahoval. Vláda Andreje Babiše (ANO) ve svém programovém prohlášení uvedla, že nebude o vstup do eurozóny usilovat.
ČR se zavázala podnikat kroky k tomu, aby byla na přistoupení k eurozóně co nejdříve připravena. Stanovení termínu vstupu je v kompetenci členského státu a závisí na míře jeho připravenosti. Případné neplnění kritérií konvergence nemá pro ČR žádné přímé důsledky. Výjimkou je kritérium udržitelnosti veřejných financí.
Kritérium cenové stability i dlouhodobých úrokových sazeb ČR dosud bez problémů plnila. Pouze v loňském roce měla ČR inflaci vyšší, letos by ovšem měla kritérium opět splnit.
ČR také nemá v posledních letech problém s veřejným dluhem, který podle požadavků EU nesmí přesáhnout 60 procent HDP. Podle odhadů MF by měl letos český veřejný dluh klesnout na 33 procent.
Rovněž kritérium udržitelnosti veřejných financí ČR letos splní, MF počítá s přebytkem veřejných financí 1,6 procenta HDP. Přebytek by se měl v poměru k HDP v dalších letech ovšem snižovat na 0,8 procenta v roce 2020. Loni veřejné finance skončily v přebytku 1,5 procenta HDP, což byla jedna z nejlepších hodnot v EU. Ta požaduje, aby schodek veřejných financí byl pod třemi procenty HDP.
Vyhodnocení plnění kritéria stability měnového kurzu bude možné teprve poté, co česká měna vstoupí do kurzového mechanizmu ERM-2 a bude stanovena centrální parita koruny k euru. Přijetí členského státu EU do eurozóny je podmíněno úspěšným minimálně dvouletým setrváním národní měny v ERM-2.