Pro zvýšení základní úrokové sazby o 0,25 procentního bodu hlasovali na jednaní bankovní rady ČNB minulý týden členové bankovní rady Vojtěch Benda a Aleš Michl. Pro rozhodnutí ponechat úrokové sazby beze změny hlasovalo pět zbylých členů rady. Vyplývá to ze záznamu z jednání, který dnes ČNB zveřejnila. Rada tak úrokové sazby nezměnila. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, zůstala na 1,75 procenta.
Podstatnou část zasedání rady centrální bankéři věnovali podle záznamu vývoji v zahraničí včetně případného odchodu Velké Británie z EU bez dohody. "Panovala shoda, že z hlediska dopadů na českou ekonomiku přes obchodní kanál by se jednalo o šok, který by působil ve směru zpomalení hospodářského růstu a oslabení koruny," uvádí záznam.
Zároveň ale nelze zatím podle ČNB plně vyčíslit dopady neřízeného brexitu. Reakce ČNB v oblasti měnové politiky by tak podle záznamu pravděpodobně následovala až po vyhodnocení všech relevantních vlivů. Dále se centrální bankéři věnovali i vývoji v eurozóně a Německu, kde ekonomické ukazatele naznačují zpomalení ekonomického růstu.
Právě nepříznivá data ze zahraničí zvyšují podle záznamu nejistotu ohledně dalšího růstu domácích úrokových sazeb. "V této souvislosti byl vyjádřen názor, že měnověpolitické úrokové sazby nemusejí v rámci současné fáze cyklu vůbec dosáhnout své neutrální úrovně," uvádí materiál. Zároveň také bylo na jednání řečeno, že platí hlavní důvody pro růst sazeb, tedy vyčerpaný trh práce a vývoj kurzu koruny.
V rámci jednání také podle záznamu zaznělo, že vývoj kurzu koruny může odrážet změny na devizových trzích a že trend posilování koruny před krizí se již nemusí obnovit. Kurz by v takovém případě podle dokumentu netlumil domácí tlaky na růst cen stejně jako jako v minulosti, což by vyžadovalo výraznější reakci u úrokových sazeb.
ČNB loni zvýšila úrokové sazby pětkrát. Kvůli lednové vyšší inflaci analytici nevylučují, že by rada mohla zvýšit úrokové sazby již na březnovém nebo květnovém zasedání.