Česká národní banka podle očekávání ponechala na svém listopadovém zasedání sazby beze změny na 3,5% a z doprovodné komunikace se dá usuzovat na stabilitu i pro nejbližší měsíce.
Nová prognóza podle našich předpokladů přepsala hospodářský růst lehce dolů pro následující tři roky. Centrální banka patřila k nejoptimističtějším hlasům na trhu a negativní revize tak nebyla pro trhy velkým překvapením. My v tuto chvíli očekáváme o něco rychlejší růst letos (2,5% versus 2,3% ČNB) a naopak pomalejší v letech 2026 (2% versus 2,4%) i v roce 2028 (2,7% versus 2,8% ČNB).
Současně s tím není velké překvapení ani snížení trajektorie inflace pro rok 2025 (na 2,5%) a 2026 (na 2,2%), což je přibližně v souladu s naším očekáváním. Co však trochu překvapivé je, je posun trajektorie úrokových sazeb směrem vzhůru pro všechny nadcházející roky, zejména pak pro rok 2027. V tomto roce prognóza v zásadě implicitně předpokládá růst úrokových sazeb. Zvlášť když ještě vezmeme v potaz předpoklad silnější české koruny, je to trochu překvapivé. Bude velmi zajímavé sledovat, jak na zítřejším setkání s analytiky odborný aparát ČNB bude interpretovat kombinaci slabšího růstu, nižší inflace, silnější koruny a vyšších sazeb.
Svojí roli může sehrávat buď předpoklad vyšší sazeb v zahraničí (sazby EURIBOR), struktura růstu ekonomiky (překvapivě rychlý je růst mezd) nebo expertní zásahy do prognózy. Ty ostatně byly silné již v letních měsících. Ať tak nebo tak, poslední prognóza jako by pro nejbližší měsíce poměrně jasně diktovala centrálním bankéřům stabilitu sazeb. Zvlášť když centrální bankéři vnímají stále rizika prognózy vychýlená pro-inflačním směrem - hlavními riziky zůstávají rychlý růst mezd, inflace služeb a rychlý růst úvěrů.
Pro bankovní radu stejně jako pro nás je jednou z hlavních nejistot budoucí rozpočtová politika vlády, která ukazuje na možnost výraznějšího rozvolnění rozpočtové disciplíny v nejbližších letech. Řada programových slibů (například odpouštění POZE) může podle nás sice působit krátkodobě proti-inflačně a pak není vyloučené, že celková inflace v roce 2026/27 poklesne výrazněji než nyní předpokládáme my i ČNB. Na druhou stranu to samo o sobě nebude důvod ke snížení úrokových sazeb, protože rozpočtová expanze podpoří reálné útraty domácností i úvěrovou aktivitu, a střednědobě tak bude domácí inflační tlaky spíše posilovat. V základním scénáři tedy nadále nepočítáme s dalším snížením sazeb, ale sázíme na jejich dlouhodobou stabilitu.