Norský státní investiční fond, který je největší na světě, může odstranit rozvíjející se trhy ze svého holdingu cenných papírů s pevným výnosem. Zelenou mu dalo norské ministerstvo financí. Rozhodnutí se týká také dluhopisů z České republiky.
Z dluhopisového indexu budou odstraněny firemní a vládní dluhopisy z České republiky, Chile, Izraele, Jižní Koreje, Maďarska, Malajsie, Mexika, Polska, Ruska a Thajska. Fond bude mít ale stále možnost investovat do rozvíjejících se trhů až 5 % svého dluhopisového portfolia, stojí také v návrhu, který ministerstvo předložilo ve zprávě parlamentu.
“Tento návrh se neopírá o zhodnocení jednotlivých zemí nebo emitentů, je ale v souladu s klasifikací dané země poskytovatelem indexu, společností Bloomberg,” stojí v prohlášení na webu ministerstva. “Společně s určitými úpravami vah jednotlivých zemí pro vládní dluhopisy navrhované změny umožní nižší transakční náklady ve správě fondu,” uvedl ministr financí Siv Jensen.
Návrhu osekat dluh rozvíjejících se zemí předcházel už v roce 2017 jiný souhlas, totiž zvýšit akciový holding na 70 % celkového portfolia. Tvrdilo se, že nemá smysl držet vládní bondy z celého světa, protože jsou nyní navzájem závislejší. Kromě toho je fond vystaven celé řadě světových měn jinde, konkrétně ve svém portfoliu světových akcií, podotkl k tomu Bloomberg.
Fond byl založen v roce 1990 a jeho tržní hodnota aktuálně dosahuje 9 bilionů norských korun. Fond investuje přebytky z produkce ropy a plynu do akcií, dluhopisů a nemovitostí v zahraničí. Spravuje ho centrální banka Norges Bank s cílem střádat obyvatelům Norska peníze na důchod.
Investice fondu se poměřují vůči benchmark indexu, stanovanému ministerstvem financí na bázi indexů ze skupiny FTSE a Bloomberg indexů.
K 31. prosinci 2018 vypadalo složení benchmark indexu s ohledem jmenovitě na pevné výnosy následovně:
Zdroje: https://www.regjeringen.no, https://www.nbim.no, BBG, ČTK