Míra nezaměstnanosti v Británii za první tři měsíce do konce března klesla na nejnižší úroveň od poloviny 70. let. Tento vývoj podpořil názory, že kvůli nejistotě pramenící z odchodu Británie z Evropské unie se firmy přiklánějí spíš k najímání nových lidi než k dlouhodobým investicím do zařízení. Menší růst ale vykázaly mzdy britských zaměstnanců. Vyplývá to z dat statistického úřadu ONS.
Míra nezaměstnanosti se snížila o 0,1 procentního bodu na 3,8 procenta, což je nejméně od počátku roku 1975, a míra zaměstnanosti dosahuje rekordních 76,1 procenta. Počet zaměstnaných stoupl o 99.000 a nedosáhl tak na 135.000 očekávaných analytiky v průzkumu agentury Reuters.
Síla britského trhu práce přináší rychlejší růst mezd, než s jakým počítala centrální banka, což některé ekonomy vede k domněnce, že by mohla zvyšovat úrokové sazby rychleji, než investoři očekávali.
Celkové mzdy včetně odměn se meziročně zvýšily o 3,2 procenta po růstu o 3,5 procenta v období tří měsíců do konce února. Analytici předpovídali zvýšení o 3,4 procenta. Centrální banka předpokládá, že v závěru roku bude růst na třech procentech.
V nárůstu pracovních míst se může zrcadlit nervozita podniků z brexitu. Řada z nich omezuje dlouhodobé investice do zařízení, a to může být důvodem najímání pracovníků, které mohou v případě zhoršení ekonomiky propustit.
Tato praxe má ale dopad na produktivitu, která je už tak slabá. Produktivita měří objem produkce na hodinu práce. Ten se podle ONS v prvních třech měsících meziročně snížil o 0,2 procenta, a vykázal tak už třetí následný pokles. Ve čtvrtletním porovnání snížení činilo 0,6 procenta, což je největší propad od konce roku 2015.