Zvyšuje se podíl lidí, kteří přes dva pravidelné příjmy v domácnosti nestačí hradit své závazky. Jako důvod neplacení uvádějí rostoucí životní náklady. Jejich tvrzení je zdánlivě v rozporu se statistikami, které kontinuálně hlásí narůstající kupní sílu obyvatelstva. Ovšem celonárodní průměry nepostihují skupinu obyvatel, kterým rostoucí výdaje vzhledem k jejich příjmům naopak životní úroveň snižují, vyplývá z pravidelného šetření M.B.A. Finance mezi dlužníky.
Počet neplatičů půjček, kteří nevycházejí se svými příjmy, se meziročně zvýšil o osm procent. Nejde přitom o nejnižší příjmové skupiny. Ve většině případů tito lidé vykonávají kvalifikovanou práci a dostávají takovou mzdu, že nemají nárok na žádné sociální dávky.
"Není možné jednoduše tvrdit, že špatně hospodaří s penězi. Prostě růst životních nákladů a některých fixních výdajů je pro ně tak vysoký, že se jejich rozpočet dostává do minusu," popsal situaci u časti neplatičů Tomáš Zetek, provozní ředitel M.B.A. Finance, která spravuje pohledávky velkých firem.
Typickým příkladem je vyjádření mladé ženy z Prahy, která si vzala s manželem spotřebitelský úvěr 365.000 korun. "Banka nám peníze bez problémů půjčila, protože jsme splňovali všechny podmínky. Ovšem po čtyřech letech splácení nám na splátky nezůstává na účtu dostatek peněz. Za bydlení vydáváme už přes 40 procent příjmů, stále více utrácíme za jídlo a citelně nám vzrostly výdaje za dvě děti, které nastoupily do školy. A banka je chce dříve, než nám přijde výplata," vysvětlila žena, proč se opakovaně dostává do skluzu se splácením úvěru.
Podle ČSÚ průměrná mzda vzrostla reálně o 4,6 procenta. Ale průměrnou měsíční mzdu 32.466 korun hrubého má jen jedna třetina zaměstnanců, respektive polovina vydělává méně než 27.582 korun. Pro téměř pětinu domácností je obtížné vycházet se svými příjmy. A skoro čtvrtina domácností není schopna zaplatit neočekávaný výdaj nad 10.000 korun.
Inflace je sice statisticky menší, než je reálný růst mezd, ale u některých položek spotřebního koše je situace podstatně horší. Základní potraviny, energie nebo třeba náklady na bydlení či dopravu rostly více, než ukazuje cenový průměr. Vedle toho velká vydání představují pro rodiny s dětmi třeba náklady na školní aktivity a volný čas či pro starší populaci platby za zdravotní péči. Na celkových výdajích se tyto položky podílejí výrazněji než zbytná vydání, jako je dovolená nebo kultura a hobby.