minulý týden ohlásil nejnovější přírůstek do světa kryptoměn – libru. Jedná se o ambiciózní projekt, který se pokouší o revoluci v globální ekonomice. Generální ředitel Mark Zuckerberg vyjednal pro svou kryptoměnu podporu ve výši minimálně 10 milionů dolarů u každého z 27 soukromých partnerů, jednal o ní ale i s centrálními bankami a regulátory trhu. Katharina Pistor, profesorka komparativního práva na Columbia Law School, součásti americké Kolumbijské univerzity, ale v článku pro projekt Project Syndicate varuje, že důsledky pádu tohoto systému by mohly být mnohem horší než v případě pádu banky Lehman Brothers.
Aby byl Zuckerbergův nový projekt úspěšný, bude potřebovat závazek vlád, aby prosadily síť smluvních závazků, které by tuto kryptoměnu podpořily, a souhlasily s tím, že použijí vlastní měnu jako záruku. Na globální platební systémy (libra je plánovaná pro více než 2,6 miliardy aktivních uživatelů) je potřeba takového množství likvidity, které je pro soukromé subjekty nedosažitelné. Pokud by následně státy musely převzít za krach libry finanční odpovědnost, mohla by pro ně být finančně neproveditelná.
Libra má být vázána na koš fiatních zahraničních měn, a tím poskytovat záruku. Tu ovšem nemůže splnit, neboť samotný ani jakákoliv jiná partnerská společnost nemá přístup k neomezenému zdroji uvedených měn.
Před enormním rizikem tohoto projektu varovala i samotná předsedkyně výboru pro finanční služby americké Sněmovny reprezentantů Maxine Waters, která požaduje, aby státy libru zakázaly. V opačné případě by měly alespoň sepsat nějaký záchranný plán, pokud k platební neschopnosti skutečně dojde.
Autorka: Katharina Pistor pro Project Syndicate. Résumé jejího textu: Patria.cz