Víkendář: Začíná éra letů do vesmíru

Když Neil Armstrong před padesáti lety kráčel po Měsíci, vzbudilo to úžas po celém světě. Noviny psaly o tom, že od této chvíle bude člověk dříve či později moci učinit vše, co si zamane. Jenže jak poukazuje The Economist, přistání na Měsíci mělo za hlavní cíl ukázat, čeho všeho jsou schopny Spojené státy. Když se to podařilo, nebylo třeba to vše opakovat. Od té doby se tak do vesmíru dostalo jen 571 lidí, ale „dalších padesát let už bude vypadat úplně jinak“. 

The Economist se domnívá, že klesající náklady, nové technologie, ambice Číny a Indie a nová generace podnikatelů přispějí k tomu, že přichází nová éra letů do vesmíru. Ta téměř jistě přinese turistické cesty bohatých lidí a také lepší komunikační sítě pro všechny. V delším období pak dokonce i těžbu nerostných surovin na jiných planetách a dokonce masové cesty do vesmíru. Na to, aby k tomu skutečně došlo, ale musí být vytvořen „systém zákonů, které budou dávat pravidla pro dobu míru a pokud to bude nutné, i pro období války. 

Čína chce vyslat svého člověka na Měsíc do roku 2035, americká vláda chce, aby se Američané na Měsíc vrátili do roku 2024. The Economist k tomu podotýká, že let Apolla stál stovky miliard dolarů, nyní se náklady letů pohybují v desítkách miliard. K tomu se začíná výrazně angažovat soukromý sektor, který nyní na lety do vesmíru vynakládá asi 15 % celkové investované částky. Hodnota Muskovy společnosti SpaceX je odhadována na 33 miliard dolarů. Jeff Bezos prodává ročně akcie Amazonu v hodnotě 1 miliardy dolarů, aby tím financoval projekt Blue Origin a Virgin Galactic plánuje letos IPO. A NASA odhaduje, že ona by na projekt rakety Falcon dala 4 miliardy dolarů, zatímco ve SpaceX tyto investice dosáhly jen desetiny této částky.

Plánované komerční lety do vesmíru by podle UBS mohly v roce 2030 generovat tržby ve výši 800 miliard dolarů. The Economist se domnívá, že v delší budoucnosti pak mohou měnit životy běžných lidí. Musk například doufá, že jednou bude obydlen Mars. Bezos plánuje, že na vesmírných stanicích budou pracovat miliony lidí. Jak ale bylo zmíněno, důležitým bodem bude vytvoření nutného právního systému. Ten by měl řešit celou řadu otázek: Kdo bude mít právo na využití ledu na pólech Měsíce? Kdo bude zodpovědný za životní prostředí na Marsu a jeho případné poškození? Kdo bude zodpovědný za možné kolize satelitů? A tak dále. 

Významnou oblast pak představuje vojenská síla. Spojené státy, Čína a Indie „rychle zvyšují své destrukční schopnosti“ včetně ničení satelitů lasery, rušení jejich signálů vysílaných na Zemi či dokonce jejich úplné zničení. Americký prezident Donald Trump dokonce hovoří o vytvoření vesmírných vojenských jednotek a podobně se vyjádřil i francouzský prezident Emmanuel Macron. 

„Bylo by chybou prezentovat Vesmír ve stylu romantického Divokého Západu. Tedy jako dosud neprobádané místo, kde lidstvo může znovu najít svou budoucnost. Pokud má být pro nás přínosem, musí tu panovat řád. A v době, kdy nejsme schopni se domluvit ani na tom, jak se na Zemi bude obchodovat s ocelí či sójou, se to zdá být dost těžký úkol... V tom nejhorším případě tak vesmír nakonec naše problémy jen zhorší,“ uzavírá The Economist. 

Zdroj: The Economist