Červencové výsledky průmyslu stejně jako v případě maloobchodu ovlivnil o dva dny vyšší počet pracovních dnů. Výroba se tak zvýšila meziročně o 5,6 % a hlavní zásluhu měl na tomto výsledku zpracovatelský průmysl. Po očištění o vliv vyššího počtu pracovních dnů výroba v našem největším odvětví podle očekávání v podstatě stagnovala.
Za silnými (neočištěnými) čísly můžeme vidět především automobilky, které tradiční letní odstávky provedly až v srpnu, a tak se mohou pochlubit nárůstem výroby o více než 22 %. Pozdější dovolené stejné jako velký úspěch některých nových modelů aut pomáhají k tuzemskému růstu produkce a vlastně i k novým zakázkám, které se v případě výroby aut zvýšily meziročně dokonce o 18,4 %. Za celý průmysl šly tentokrát zakázky nahoru o desetinu, a to jak zásluhou těch domácích, tak i zahraničních.
Ve světle včera zveřejněných německých výsledků jsou čísla z českého průmyslu stále ještě velmi příznivá. Nedá se sice říct, že je tuzemský průmysl zcela imunní vůči dění v zahraničí, avšak německé trendy zatím zcela jistě přesně nekopíruje. I díky tomu se produkce aut v ČR drží a česká ekonomika se na rozdíl od té německé stále ještě nepohybuje na hranici recese.
Neznamená to ovšem, že útlum poptávky nepociťují některé obory mimo finální producenty osobních vozů. Slábnou zakázky pro výrobce kovů, chemický průmysl a rozhodně poptávkový boom se nekoná ani ve strojírenství. Znamená to, že průmysl se může ve druhé polovině roku celkově ještě udržet v mírně černých číslech, avšak jeho situace bude dál v důsledku přetrvávajících zahraničních rizik velmi nejistá.
Vývoj v průmyslu je vlastně hlavním důvodem, proč předpokládáme, že výkon ekonomiky bude v druhé polovině roku slabší než v té první. Za celý rok 2019 by se tak tempo českého HDP mohlo snížit na 2,4 %.