Aktualizováno Evropská centrální banka dnes úrokové sazby nezměnila. Kromě toho potvrdila zářijové rozhodnutí zahájit nákupy aktiv tempem 20 miliard EUR za měsíc, a to od 1. listopadu. Prezident Mario Draghi na své poslední tiskové konferenci u příležitosti měnověpolitického jednání doprovodil dnešní očekávané rozhodnutí ponurým komentářem k ekonomice eurozóny. Draghimu se během osmiletého mandátu podařilo udržet eurozónu pohromadě, úrokové sazby ale nikdy nezvýšil ani nedostal inflaci k inflačnímu cíli. několik týdnů před koncem svého působení v čele ECB navíc odstartoval nové, zřejmě nejkontroverznější kolo podpůrných opatření během svého působení v čele centrální banky.
Na konci října předá Draghi funkci bývalé šéfce MMF Christine Lagardeové. Po jejím nástupu do funkce budou v prosinci zveřejněny nové prognózy, přičemž vše podle Bloombergu poukazuje na zhoršení vyhlídek pro růst v eurozóně. Lagardeová se dnešního jednání zúčastnila jako pozorovatelka.
Úroková sazba pro hlavní refinanční operace a úrokové sazby mezní zápůjční facility a vkladové facility zůstanou po dnešním rozhodnutí beze změny na úrovni 0,00 %, 0,25 % a -0,50 %. Na současných, nebo nižších úrovních zůstanou, dokud inflační výhled robustně někonverguje k úrovně dostatečně blízko, ale pod 2 %, a dokud se toto směřování výrazně nepromítně do jádrové inflace. Čisté nákupy aktiv by pak měly probíhat tak dlouho, jak bude třeba k tomu, aby podpořily akomodační dopad sazeb měnové politiky. Skončí krátce před tím, než ECB zahájí zvyšování základních úrokových sazeb, uvedla také ECB.
Tiskovou konferenci končícího prezidenta ECB můžete sledovat zde:
Draghi během ní poukázal na to, že i když ekonomika eurozóny se nadále opírá o růst zaměstnanosti a o rostoucí mzdy, přicházející data ale naznačují vleklejší slabost a rizika jsou na spodní straně, tedy již ne dále "vychýlena" směrem dolů, jak zaznělo ještě v září. Inflační tlaky jsou tlumené, inflační očekávání jsou nízká a ECB je připravena upravit všechny své nástroje. Situaci pro eurozónu ale podle něj poněkud zlepšila nižší pravděpodobnost divokého brexitu.
Euro po těchto slovech posílilo k dolaru o 0,2 %, části zisků se pak ale opět vzdalo.
Spotřebitelské ceny v eurozóně rostly v září tempem 0,8 %, tedy nejpomaleji za skoro tři roky. ECB by jejich růst chtěla vidět lehce pod 2 %. Německo je pravděpodobně v recesi a data poukazují na útlum ve zpracovatelském sektoru, který se zřejmě šíří i na trh práce.
V září ECB snížila svou depozitní úrokovou sazbu o 0,1 procentního bodu na nové rekordní minimum minus 0,5 procenta. Zároveň oznámila, že od listopadu obnoví nákupy dluhopisů, a to v objemu 20 miliard eur (zhruba 512 miliard Kč) měsíčně. Rozhodnutí tehdy vyvolalo kritiku některých bývalých a současných centrálních bankéřů, jako třeba Němce Jense Weidmanna nebo Rakušana Roberta Holzmanna. Dnešní rozhodnutí bylo podle Draghiho jednomyslné.
Sám Draghi se odmítl vyjádřit k tomu, čeho během svého mandátu nejvíce lituje. Pokud ale prý může být na něco hrdý, je to to, že Rada guvernérů vždy prováděla svůj mandát. A pokud jde o jeho vlastní hodnocení svého působení v čele ECB, cítí se prý jako člověk, který se snažil plnit svůj mandát nejlepším možným způsobem.
Draghi: How do I feel? I feel like someone who tried to comply with the mandate in the best possible way.