Už čtyři dny před termínem (v pondělí) se vyjasnilo, jakým směrem bude pokračovat brexit. A „překvapivě“ tím stejným jako doposud, neboť Británie dostala další tři měsíce na to, aby svůj odchod z unie završila. Do konce ledna tak možná bude jasné, zda Británie skutečně z unie odejde či nikoliv. Avšak je to přece jen dlouhá doba, během níž se může stát leccos - ať už jde o možnost předčasných voleb nebo referendového reparátu. Ve hře ovšem současně zůstává možnost divokého odchodu stejně jako zrušení brexitu. Pro firmy i finanční trhy se tak jen prodlužuje doba nejistoty a pro britské zákonodárce čas na to, aby si rozmysleli, jak dál.
Týden sice začal novou fází brexitového příběhu, nicméně pozornost finančních trhů se bude upínat jinam. Tou hlavní událostí bude letošní předposlední zasedání Fedu, který bude rozhodovat o sazbách. Po dvojím snížení sazeb ho čeká rozhodnutí, zda v politice uvolňování měnových šroubů pokračovat dál. Rozhodnutí by mu měla usnadnit nová sada dat z ekonomiky, ať už půjde o trh práce, inflaci nebo HDP za třetí kvartál. Tam se mimochodem čeká další ztráta tempa ekonomického růstu i spotřeby. První výsledky HDP však začnou přicházet i z eurozóny. První na řadě bude Francie a ve čtvrtek i celá eurozóna. Asi těžko čekat, že by v době, kdy se v Německu spekuluje o délce recese, eurozóna ohromila nějakým úctyhodným číslem. Proto i v tomto případě je nasnadě zpomalení meziročního růstu k jednomu procentu a toho mezikvartálního k nule.
Nakonec v pátek se naše pozornost může opět zaměřit zpět na ČR. Na řadu přijdou PMI, která odkryjí aktuální situaci ve zpracovatelském průmyslu pociťujícím slábnutí zahraniční poptávky. Prozatím byly výsledky PMI veskrze negativní, i když někdo by mohl poslední drobný výkyv považovat za světélko na konci tunelu. Nicméně více než samotný výsledek indexu bude podstatnější hodnocení poptávky, a zejména pak nových objednávek, které doposud nedopadaly – na rozdíl od tvrdých dat – příliš nadějně. V pátek odpoledne pak v ČR přijde na řadu ještě výsledek rozpočtu za prvních deset měsíců roku. Ukáže se nejenom, jak moc pravděpodobné je dosažení naplánovaného čtyřicetimiliardového schodku, ale také úspěšnost výběru daní.
TRHY
CZK a dluhopisy
Koruna se stále drží pod hranicí 25,60 EUR/CZK, zatímco ČNB napíná trhy před listopadovým zasedáním bankovní rady. Situace v zahraničí se sice nijak nezměnila k lepšímu, nicméně část centrálních bankéřů si s dalším zvýšením sazeb v ČR bude nepochybně dál pohrávat. V posledním vystoupení to vlastně potvrdil i Tomáš Holub, který zatím zůstává nerozhodnutý. Tak za týden uvidíme, zda zvítězí stále optimistická prognóza nebo opatrnost. Nakonec ČNB nemá kam pospíchat, a tak když bude vyčkávat – jak předpokládáme – žádný vlak jí tím neujede. Korunu by takové rozhodnutí sice moc nepotěšilo, ale na druhou stranu ji nelze do nekonečna „přikrmovat“ stále větším úrokovým diferenciálem.
Zahraniční forex
Eurodolar zůstává těsně pod hranicí 1,11 a příliš s ním nezahýbala ani nová etapa brexitu. Schválený odklad naproti tomu podpořil libru a ta se vůči dolaru dostala až k úrovni 1,287.
Tento týden bude pozornost trhu nepochybně směřovat k Fedu, který by mohl letos už potřetí snížit svoji hlavní úrokovou sazbu v reakci na oslabování ekonomiky a inflačních očekávání. Snížení sazeb by sice dolaru mohlo ubrat na atraktivitě, avšak nová várka dat z eurozóny zase nijak nepodpoří euro, ani naděje na brzký obrat cyklu.
Ropa
Ropa Brent si v minulém týdnu připsala k dobru čtyři procenta, která vyšvihla její cenu nad hranici 60 USD/barel. Impulsem k cenovým ziskům byl tentokrát rostoucí optimismus ohledně americko-čínských obchodních jednání, které po fázi dočasného příměří, zdá se, směřují k podepsání rámcové obchodní dohody (pravděpodobně již příští měsíc na summitu v Chile).
Celkově však nadále platí, že volatilita cen ropy zůstává znatelně omezená a prostor pro jejich výraznější růst směrem vzhůru vidíme jako limitovaný. To platí zejména ve světle slábnoucí poptávkové strany a nepříznivých vyhlídek na příští rok, což je klíčový faktor, se kterým bude muset aliance OPEC+ kalkulovat již na počátku prosince na svém pravidelném setkání. Prozatím vše nasvědčuje pokračování dosavadní politiky těžebních škrtů, avšak s ohledem na očekávaný převis nabídky v první půli roku 2020 je na stole také možnost ještě agresivnějšího omezení produkce.