Říjnová data z české ekonomiky zcela zapadají do scénáře zpomalování české ekonomiky, a proto svědčí pro stabilitu úrokových sazeb centrální banky. Produkce zpracovatelského průmyslu očištěná o sezónní a kalendářní vlivy sice jen mírně poklesla (-0,3 %), avšak pokles vykázal i nejvýznamnější tuzemský obor – výroba automobilů – i nové zakázky. Když si k tomu přičteme už avizované omezení výroby ve druhé největší automobilce, tak na průmysl jako na motor ekonomiky nelze ani ve čtvrtém čtvrtletí spoléhat.
Nepřesvědčivý (rovněž -0,3 %) byl i výsledek stavebnictví, které spíše než nedostatek zakázek brzdí chybějící zaměstnanci. Vzhledem k velikosti tohoto odvětví však nelze přitom už vůbec spoléhat, že by samo o sobě útlum průmyslu dokázalo vykompenzovat, ani kdyby se v závěru roku vrátilo zpět k mírnému růstu. Růst HDP bude proto dál v režii služeb, nicméně ani ty zatím (nebo spíš už) svými tržbami, snad s výjimkou maloobchodu, příliš neoslňují. Obchod si v říjnu připsal 4,6 %, tržby celkových služeb pak (bez očištění) poklesly o 1,5 % a potvrdily tak už dříve nastolený negativní trend. Jediné číslo, které tak včera mohlo udělat nějakou radost, byl výsledek zahraničního obchodu. Ten skončil s přebytkem 7,2 mld. korun, zatímco loni touto dobou byl v mírném deficitu. Když se však podíváme na trend zahraničního obchodu prezentovaného statistickým úřadem, nelze si nevšimnout rozevírajících se nůžek mezi exportem a importem, který rovněž nevyznívá nijak pozitivně.
Celkově se dá říct, že signály o dalším zpomalování růstu ekonomiky přibývají, a tak by nemělo překvapit, když se meziroční růst HDP dostane v posledním čtvrtletí pod hranici dvou procent, kde byl naposledy v roce 2016. Záležet však bude nejenom na vývoji zahraniční poptávky, která je v tuto chvíli hlavní brzdou české ekonomiky, ale i na postoji tuzemských firem k investicím (prozatím spíše negativním) a spotřebitelů k utrácení. Zapomenout nelze ani na veřejný sektor, který v posledních letech svými investičními akcemi růst viditelně podporoval, nicméně s ohledem na rozpočtové možnosti se může dostat v příštím roce pod tlak. Nezdá se, že by současné výsledky a blízké vyhlídky dávaly dostatečně silný důvod k tomu, aby ČNB šlápla v prosinci na brzdu a zvýšila své úrokové sazby.
TRHY
CZK a dluhopisy
Koruna si dál plave v úzkém pásmu těsně nad hranicí 25,50 EUR/CZK a postrádá jakékoliv impulsy k ráznému pohybu jedním či druhým směrem. Z míry ji nejspíš nevyvede ani dnešní inflace. Spotřebitelská inflace v listopadu rostla meziročně o 3,1 % (odhad 2,9 %) proti předchozím 2,7 %. Meziměsíčně rostla o 0,3 % (odhad 0,2 %), čímž zpomalila růst proti předchozím 0,5 %. Nejde tedy o nic, co by ČNB ve své prognóze nepředpokládala. Dvojí zvýšení repo sazby a následně její rychlý trojí pokles – jak jej maluje výhled centrální banky – zůstává spíše nereálným, a proto se koruna musí dál spoléhat na stávající (už tak docela velkorysý) úrokový diferenciál. Kromě samotného pravidelného komentáře po zveřejnění inflace by ještě mohl některý z centrálních bankéřů trhům věnovat pár slov o svém postoji, než odstartuje pravidelný týden mlčení před zasedáním rady.
Zahraniční forex
Hlavní forexové trhy jsou stále ve fázi vyčkávání na klíčové události několika následujících dní - tj. zasedání Fedu, ECB a parlamentních voleb ve Velké Británii. Minimálně do zítřejšího zasedání Fedu tak nečekejme na eurodolaru zásadnější pohyb.
Forint dnes po ránu bude monitorovat výsledek maďarské inflace za listopad, která zřejmě v důsledku bazického efektu zrychlí. Pro maďarskou měnu zrychlení inflace bude spíše špatnou zprávou, neboť půjde jen o další připomínku toho, že maďarské reálné úrokové sazby jsou nejnižší v Evropě.
Ropa
Ropa Brent se drží těsně nad hranicí 64 dolarů za barel, kde vyčkává na dnešní čerstvá data. Těmi budou v prvé řadě předběžná čísla k zásobám z dílny Amerického petrolejářského institutu, předskokana oficiálních čísel od EIA. Právě americká agentura pak dnes zveřejní očekávaný měsíční výhled na ropný trh, který by již měl v rámci fundamentálních statistik zahrnovat i rozhodnutí aliance OPEC+ o agresivnějších těžebních škrtech pro první čtvrtletí 2020.