Evropská unie v rámci boje s novým typem koronaviru umožní státní pomoc pro postižené firmy a vytvoří investiční fond v hodnotě 25 miliard eur s cílem zmírnit dlouhodobý ekonomický dopad současné epidemie. Včera se na tom při telekonferenci shodli šéfové zemí a vlád Evropské unie.
"Využijeme všechny prostředky, které máme k dispozici, aby evropská ekonomika této bouři odolala," ujistila von der Leyenová. Týká se to členských států, Evropské komise i Evropské centrální banky, dodala. Von der Leyenová upřesnila, že peníze nový pro fond jsou součástí evropského rozpočtu a jsou "spojené se strukturálními fondy". Tyto peníze budou určeny na zdravotnické systémy jednotlivých zemí, pro malé a střední firmy a pro trh práce a další citlivé části ekonomiky. Podle šéfky komise budou uvolňovány v těsné spolupráci s členskými státy bloku. V nejbližší době prý bude možné na investice související s bojem proti koronaviru vydat 7,5 miliardy eur.
Dění kolem epidemie sledují po celém světě finanční trhy s napětím a řadu společností vývoj výrazným způsobem zasáhne.
Evropská komise do konce týdne členským zemím sdělí, jak budou moci využívat unijní pravidla pro státní pomoc a jak pružněji aplikovat evropská pravidla týkající se schodku a zadlužení. Už v pondělí by věc měli mít na stole ministři financí zemí eurozóny.
Pravidelně spolu budou nutné kroky proti šíření koronaviru koordinovat ministři zdravotnictví a vnitra unijních zemí. Evropská komise zřídí mezinárodní tým epidemiologů a virologů, aby jí radil s dalším postupem během epidemie, řekla také von der Leyenová. Její úřad si nyní vytváří přehled o tom, kolik je po Evropské unii k dispozici ochranných prostředků proti koronaviru a jaké jsou jejich výrobní a distribuční kapacity.
Podle šéfa unijních summitů Charlese Michela je pro EU první prioritou zastavit šíření nákazy a účinná pomoc postiženým. Druhou je zajištění potřebného lékařského a dalšího vybavení k boji s nákazou, třetí je podpora výzkumu, včetně hledání léčiv i funkčních léčebných postupů. Lídři zemí unie se dnes také shodli na potřebě řešit dlouhodobější sociální a ekonomické dopady nynější epidemie.
Michel upozornil, že opatření, jaká země proti šíření koronaviru přijímají, by "měla být přiměřená, tak aby neměla výrazný dopad na naši společnost jako celek". Francouzský prezident Emmanuel Macron po videokonferenci řekl, že jeho země zatím nepřistoupí ke stejným karanténním opatřením jako Itálie nebo Čína, protože "k tomu není zatím důvod". Ve Francii se nakazilo přes 1600 lidí a zemřelo jich 30, kdežto v Itálii je infikovaných přes 10.000 a obětí na životech doposud více než 630.
Michel svolal "telesummit" poté, co se virus způsobující nemoc COVID-19 tento týden rozšířil do všech unijních států a Itálie vyhlásila karanténu na celém území. Po jeho skončení uvedl, že - "i v časech koronaviru" - drží plánu svolat na konec března do Bruselu řádnou dvoudenní unijní vrcholnou schůzku.
Český premiér Andrej Babiš dnes na telekonferenci prohlásil, že "bohužel se ztratil čas". Podle jeho vyjádření pro Českou televizi by také ostatní země EU "měly přijmout taková drastická opatření, jak jsme přijali my, protože situace je vážná a je potřeba postupovat společně".
Babiš také zkritizoval, že tříhodinová videokonference se uskutečnila bez Velké Británie. "Řekl jsem, že vir nezná ani brexit, ani schengen, takže je dobré mít u stolu Velkou Británii, i Srbsko, i západní Balkán," uvedl šéf české vlády.