Ekonomická data dál zůstávají ve stínu koronaviru. Ne proto, že by nebyla důležitá, ale především proto, že přicházejí se zpožděním a novou „realitu“ v podstatě ještě nestihla zachytit. Týká se to vlastně i české únorové inflace, která se sice znovu vzdálila cílové hodnotě centrální banky, nicméně pravděpodobně rozhodně ne na dlouho.
Ale popořadě. Vyšší inflace tentokrát asi nikoho nepřekvapila, stejně jako její důvody. Stále totiž platí, že za inflací musíme hledat především rostoucí náklady na bydlení (ať už jde o nájemné nebo dražší energie) a rostoucí ceny potravin. Spolu tyto dvě tradičně nejvýznamnější položky spotřebitelského koše vygenerovaly více než polovinu z aktuální 3,7% inflace. V posledním měsíci jim však začaly zdatně sekundovat i ceny dalšího spotřebního zboží, konkrétně oblečení a obuvi, které jsou aktuálně meziročně vyšší o 4,3 %. Jestli šlo o dřívější nástup jarní sezóny do obchodů, vliv vyšší poptávky nebo předzvěst budoucích zpožděných dodávek z Asie (nebo všechno dohromady) zatím jasné být zcela nemusí, ale na druhou stranu je patrné, že s nadcházejícím ochlazením spotřebitelského zájmu se i růst těchto cen brzy zpomalí. A podobně můžeme uvažovat do budoucna v souvislosti s elektronikou a dalším zbožím přicházejícím z asijských zemí, u kterého prodejci začínají pomalu hlásit výpadky.
Jsou to nepochybně relevantní faktory, které mají sílu zahýbat s českou inflací, avšak zdaleka se nevyrovnají těm, které „udeří“ v nejbližších týdnech. Tím prvním jsou nepochybně vyšší spotřební daně z tabáku a alkoholu, tím druhým – s obdobně silným potenciálem – je levná ropa a z ní vyplývající nižší ceny pohonných hmot. Dohromady by se totiž mohly tyto dva protichůdné jevy docela dobře negovat, a tak by se inflace mohla vrátit k cílové hodnotě dříve, než ČNB ve své nejnovější prognóze plánovala. Současná inflační epizoda by tak mohla brzy skončit a centrální banka by s touto vidinou mohla o to snáze odmáznout poslední (překvapivé) zvýšení sazeb na začátku února. Příležitost se naskytne už za dva týdny a první hlasy z bankovní rady takový krok buď nevylučují, nebo jsou mu přímo nakloněny. Bylo by to nakonec pozitivní gesto v době, kdy ostatní centrální banky vymýšlejí, co všechno ještě mohou udělat, aby zmírnily ekonomické dopady šířící se nákazy.
TRHY
CZK a dluhopisy
Koruna během včerejšího dne dál ztrácela a na chvíli se dostala se až nad hranici 25,70 EUR/CZK. Trhy dál ovládají zprávy o šíření koronaviru a investoři lační po bezpečných aktivech. Nezabírá proto ani úrokový diferenciál, který ČNB před měsícem rozšířila na dvacetileté maximum. Aktuální oslabování koruny je však stále jen o náladě finančního trhu a fundamenty zůstávají stranou. A tyto nálady rovněž srazily hluboko očekávání dalšího snížení repo sazby ČNB. Centrální bankéři zatím jistou míru ochoty snížit sazby dávají už nyní najevo. Aleš Michl přímo avizoval návrh na čtvrt procentní snížení repa, guvernér jej nevyloučil a vlastně v něm nevidí problém, pokud by „pomohlo, byť jen psychologicky“. Munici má ČNB na rozdíl od ECB dostatek a argumentů se pár také najde. Stačí jen odklonit rétoriku od domácích (dočasných) inflačních tlaků k “osvědčeným” vnějším rizikům a nejistotám.
Zahraniční forex
Další centrální banka ze zemí G7 dnes po ránu snížila zcela mimo zasedání svoje úrokové sazby - tentokrát to byla Bank of England, jež zredukovala svoji hlavní sazbu z hodnoty 0,75 % na 0,25 %. Důvod je samozřejmě jasný - koronavirus a jeho negativní dopad na ekonomiku. Britská centrální banka zároveň přijala speciální kreditní opatření na pomoc SME. Libra pochopitelně nese snížení sazeb, které přišlo dříve a agresivněji, než trh počítal, nelibě a ztrácí na euro přibližně půl procenta. Ztráty jsou to relativně malé - všichni však vědí, že zítra je na řadě ECB…
Pokud jde o eurodolar tak oživení na akciových trzích hnané krátkodobým nadšením z možného snížení daní navrhované prezidentem Trumpem přineslo zřejmě jen dočasné body americkému dolaru. Nižší daně koronavir v USA nezastaví a ten se zde rychle šíří dále, když počet nakažených již překročil tisíc lidí a ohniska nákazy jsou rozprostřena po celé zemi. Vážnost situace dokresluje fakt, že demokratičtí kandidáti na prezidenta kvůli koronaviru zrušili hromadná vystoupení (do čela primárek se nyní již jasně dostal J. Biden). Výhled pro dolar se podle našeho názoru rychle zhoršuje a sebelepší plán na snížení daní jej neuchrání před očekávaným snižováním daní ze strany Fedu. Ten přitom podle našeho názoru sníží hlavní úrokové sazby příští týden o dalších 50 bazických bodů a to bez ohledu na to, že dnes odpoledne zveřejněná inflační čísla budou poměrně vysoká.
Ropa
Ropa Brent během včerejšího obchodování posílila o 13 % až do těsné blízkosti 38 dolarů za barel, čímž umazala část kolosálních ztrát z pondělka. Vzhledem k pokračující eskalaci cenové války mezi Saúdskou Arábií a Ruskem je však nepravděpodobné, že by cena ropy dokázala tyto zisky dále rozšiřovat.
Saúdská Arábie totiž včera oznámila bezprecedentní navýšení objemu ropy, který bude pumpovat na trh od dubna, a to na 12,3 mil. barelů denně (v březnu činí produkce Saúdů pouze 9,7 mil. barelů denně). To je více, než činí maximální produkční kapacita Saúdské Arábie, která tak bude na trh dokonce dodávat ropu z vlastních strategických zásob. Odpověď Ruska na sebe nenechala dlouho čekat - ministr energetiky oznámil, že Moskva od příštího měsíce navýší těžbu v rozsahu 300-500 tis. barelů denně.