PwC: Čtyři z pěti českých firem očekávají pokles příjmů či zisků

Téměř čtyři pětiny českých firem očekávají kvůli pandemii nemoci covid-19 pokles příjmů nebo zisků. Více než polovina firem ale zároveň věří, že kdyby mimořádná opatření nyní skončila, vrátil by se do tří měsíců jejich byznys do normálu. Vyplývá to z průzkumu společnosti PwC, ve kterém minulý týden odpovídali finanční ředitelé firem z 21 zemí.

Celkem 80 procent světových finančních ředitelů uvádí, že covid-19 způsobí pokles jejich příjmů nebo zisků. V Česku je toto číslo velmi podobné celosvětovému průměru, činí 79 procent.

Nejoptimističtěji jsou finanční ředitelé německých firem, poklesu tržeb či zisků se obává 56 procent z nich. Naopak v USA, zemi s nejvíce nakaženými, pokles finančních ukazatelů svých firem očekává 81 procent oslovených ředitelů.

"Dopad na firmy je obrovský a bezprecedentní. Továrny největších výrobců se zastavily, narušily se dodavatelské řetězce, zamrzla poptávka," komentoval čísla partner PwC ČR Petr Smutný. Rozdíly mezi zeměmi vidí v jejich připravenosti. "V Německu je jasný plán a tamní podnikatelé mají důvěru ve státní instituce, které se chovají předvídatelně a transparentně," podotkl.

Nejčastější obava českých finančních ředitelů pramení z toho, že světová ekonomika upadne do recese (79 procent), následuje obava z finančních dopadů, jako je třeba nedostatek likvidity a kapitálových zdrojů (47 procent) a na třetím místě je obava z poklesu nálady spotřebitelů a s tím spojeného poklesu poptávky (41 procent).

Tato trojice největších obav kopíruje i globální pořadí. Co do 'procentuálního promoření obavami' se vymyká pouze strach z nedostatku financování. V Česku ho pociťuje výrazně méně ředitelů (47 procent), než je celkový průměr (70 procent), ale i než kolik je takových ředitelů v Německu (72 procent) či USA (75 procent). Relativně menší obava z nedostatku financování může odrážet víru v silný finanční sektor a proklamovaná opatření České národní banky, míní ředitelka účetního poradenství PwC Olga Řehořková.

Nejčastěji zamýšlejí čeští finanční ředitelé omezovat náklady (76 procent) a odkládat či rušit plánované investice (71 procent). Tato opatření plánuje výrazně víc českých ředitelů, než je tomu u německých protějšků. V Německu plánuje ořezávat náklady 63 procent ředitelů a odkládat či rušit investice polovina z nich. Nejméně se na investice chystají sahat Dánové. V této zemi plánuje omezovat investice 41 procent finančních šéfů.

Kdyby hypoteticky pandemie covid-19 skončila právě dnes, 55 procent českých ředitelů očekává, že by se jejich firma dostala do normálního stavu do tří měsíců. Na 29 procent ředitelů v ČR, výrazně více než světový průměr (20 procent), si dokonce myslí, že se do starých kolejí vrátí do měsíce. Naopak 24 procent ředitelů čeká, že to bude trvat déle než půl roku.

Nejoptimističtější jsou opět v Německu, kde návrat do normálu do tří měsíců čekají plné tři čtvrtiny ředitelů. Těsně v závěsu je Švýcarsko, kde to stejně vidí 72 procent finančních ředitelů. Značnou víru v rychlý návrat mají i zástupci amerických firem, kde znovunastartování za jedno čtvrtletí předpokládá 61 procent ředitelů.