Nových dat, která by ilustrovala vývoj české ekonomiky po nástupu korona-krize či nouzového stavu, je zatím poskrovnu, nicméně první střípky obrázku „nové“ ekonomiky se už pomalu a jistě začínají skládat. Mezi prvními tvrdými daty vynikají především čísla ze tří tuzemských automobilek, které v průběhu března zastavily výrobu vlastně největšího tuzemského průmyslu, který přímo i nepřímo generuje zhruba 10 % HDP. Odstávky přitom začaly ke konci druhé dekády března a ve dvou ze tří finalistů ještě ani neskončily.
Podle čísel AutoSAPu se produkce osobních automobilů v březnu propadla o více než 36 %, což aktuálně znamená, že se nevyrobilo cca 47,5 tisíce vozů, které představují něco přes tři procenta celoroční produkce. Autoprůmysl bude vzhledem ke své dominantní váze v rámci průmyslu i hlavním důvodem velmi slabých výsledků celého odvětví nejenom za březen, ale i za duben, kdy se propad produkce aut sníží zřejmě až o 90 %. V takovém případě by už výpadek produkce osobních vozů v ročním vyjádření překonal hranici 10 %. Je přitom nepravděpodobné, že by se v dalších měsících podařilo automobilovému průmyslu tuto ztrátu (cca 160 vozů) vykrýt či dohnat. Nejenom proto, že celkový návrat automobilek na 100 % produkce nemusí být okamžitý z důvodu hladkého zajištění subdodávek.
Hlavní otázkou nicméně bude, jak se v nových časech bude vyvíjet poptávka po nových vozech. Budou evropské firmy v současné bezprecedentní recesi pospíchat s obnovou svých vozových parků? Podaří se rychle restartovat exporty do třetích zemí? A na oprávněně posledním místě nelze zapomenout ani na evropské spotřebitele, zda jejich chuť pořídit si nové auto zůstala stejně silná jako před nástupem recese, nebo zda bude vyčkávat na nějakou pobídku k nákupu ve formě šrotovného.
Koronavirus je tedy po zavedení pokut za nadměrné emise už druhou zásadní výzvou, které autoprůmysl v poslední době čelí. Automobilový průmysl tak prochází asi nejtěžším obdobím v historii, které předčí i časy po pádu banky Lehman Brothers a které může podobu tohoto odvětví docela významně změnit.
*** TRHY ***
CZK a dluhopisy
Koruna během včerejšího dopoledne vůči euru, podobně jako ostatní měny v regionu, mírně ztrácela a dostala se až těsně pod hranici 27,50 EUR/CZK. Směr české měně i nadále udává nálada na globálních trzích, zatímco dílčí domácí události trhy příliš neřeší.
Dluhopisový trh dnes čekají tři emise státních bondů se splatností 5-20 let s nabízeným objemem 12 mld. korun. MF, které si vytváří likviditní val na krytí narůstajícího schodku státního rozpočtu, tak znovu otestuje, jak silná je na trhu poptávka po dlouhodobých papírech, zejména pak po novém dvacetiletém bondu.
Zahraniční forex
Eurodolar zůstává zaparkován v pásmu 1,08-1,09 a vyčkává, co přinese čtvrteční videokonference eurozóny na nejvyšší úrovni. Pro eurozónu to může být další mezník, neboť jižní státy v čele s Itálií, Španělskem a Francií tlačí na masivní rozvolnění fiskální politiky financované ECB, zatímco Německo a Holandsko jsou pro využití půjček od krizového fondu ESM. To je však v Itálii považováno za politicky velmi citlivé a hrozí, že se na této otázce může rozštěpit vláda. Ve výsledku rostou kreditní prémie u italského vládního dluhu, což euru nikdy nesvědčí.
Mezitím kolaps cen dostává pod tlak ropné měny, byť ne takový, jak by člověk čekal. V tomto případě trh zohledňuje to, že ropa se v delších kontranktech obchoduje podstatně výše.
Ropa
Cena americké lehké ropy WTI se sice společně s expirací květnového futures kontraktu dostala zpět ze záporných hodnot, těžké časy však z důvodu omezených skladovacích kapacit na severoamerickém kontinentu zažívá také červnový (promptní) kontrakt. Ten se aktuálně obchoduje pouze za 11 USD/barel, přičemž jen včera jeho cena odepsala téměř 40 %.
Vzhledem k propojenosti globálního ropného trhu nemohou tyto problémy nechat v klidu ani severomořskou ropu Brent. Ta sice tolik netrpí bezprostředními problémy s nedostatkem skladovacích kapacit (částečně protože jde o ropu těženou na moři, částečně protože k vypořádání kontraktu nedochází fyzickým dodáním), i tak ale během včerejšího obchodování její cena ztratila 25 % a dnes ráno odepisuje prozatím dalších 13 % a obchoduje se tak již pod hranicí 17 dolarů za barel.
Vyhlídky na nejbližší týdny přitom nejsou o moc lepší. Historicky nevídaný přebytek ropy na trzích způsobený výpadkem až třetiny globální ropné poptávky vytváří tlak na tvorbu zásob, které však naráží na omezené skladovací kapacity. To bude ve větší míře nutin těžaře zavírat produkci, a to zřejmě i v oblastech, které si ještě donedávna zdály relativně uchráněné těchto problémů z titulu relativně nízkých těžebních nákladů.
Opakovat by se mohl také scénář se zápornými cenami ropy u hlavních ropných benchmarků, zvláště pak v této anomálii očividně náchylnému WTI. V záporných hodnotách se navíc stále drží kanadská těžká ropa a také některé regionální typy břidlicové ropy ve Spojených státech, které jsou uvězněny ve vnitrozemí a nedisponují dostatečnou přepravní, ani skladovací kapacitou.