Spojené státy prověřují daň z digitálních služeb, kterou plánuje zavést nebo již zavedla řada zemí, včetně České republiky. USA se již několikrát vyjádřily, že daň považují za diskriminační vůči americkým firmám a výsledkem přezkumu by mohla být odvetná cla. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na prohlášení Úřadu amerického obchodního zmocněnce (USTR).
"Prezident Trump se obává, že mnoho našich obchodních partnerů přijímá daňové režimy, které jsou vytvořené tak, že nespravedlivě cílí na naše společnosti," uvedl obchodní zmocněnec Robert Lighthizer. "Jsme připraveni přijmout veškerá vhodná opatření, abychom ochránili naše podniky a zaměstnance před jakoukoliv diskriminací."
Podle USTR se záležitost týká kromě České republiky také Evropské unie a dále Rakouska, Brazílie, Indie, Indonésie, Itálie, Španělska, Turecka a Británie. Úřad požádal vlády těchto zemí o konzultace.
Daň loni schválila také Francie. Ta se však letos v lednu dohodla s USA na příměří, podle kterého Francie odloží výběr digitální daně na konec roku a USA na oplátku prozatím nezavedou odvetná cla. Dohoda předpokládá, že se bude v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) jednat o zavedení této daně s celosvětovou působností.
Americký ministr financí Steven Mnuchin již loni v prosinci vyzval všechny země, aby pozastavily plány na zavedení digitální daně, a umožnily vytvoření mezinárodní dohody v rámci OECD. Českou republiku před zavedením daně varoval také velvyslanec USA v Praze Stephen King.
USA zahájily vyšetřování v rámci paragrafu 301 amerického obchodního zákona z roku 1974, který dává prezidentovi možnost podniknout veškerá vhodná opatření, včetně odplaty, aby dosáhl zrušení jakéhokoliv činu, politiky nebo praktiky zahraniční vlády, které porušují mezinárodní obchodní dohody nebo jsou neodůvodněné, nesmyslné nebo diskriminační a jsou zátěží nebo omezením pro americký obchod.
Česká republika plánuje sedmiprocentní digitální daň, která se má vztahovat na internetové firmy v ČR s globálním obratem nad 750 milionů eur (téměř 20 miliard korun), které budou mít v tuzemsku roční obrat za uskutečněné zdanitelné služby minimálně 100 milionů korun. Týkat by se měla předních světových společností jako Google, , či . Podle vládního návrhu má zákon vstoupit v účinnost 15. dnem po vyhlášení ve sbírce.
V polovině května sněmovní rozpočtový výbor opět přerušil projednávání vládního návrhu na zavedení digitální daně. Výbor už projednávání návrhu přerušil letos v únoru, a to do března, kdy ale tento bod vyřadil z programu. Doporučení Sněmovně by mohl vydat na dalším jednání 10. června.
Ministryně financí Alena Schillerová se po přerušení jednání vyjádřila, že plánuje navrhnout snížení připravované digitální daně ze sedmi na pět procent. Musí to ale podle ní schválit koaliční rada. Účinnost daně chce posunout na počátek roku 2021.