Jelikož oběhem fyzické měny z ruky do ruky se může přenášet koronavirus, jsou země po celém světě nuceny si používání hotovosti znovu rozmyslet. COVID-19 by se tak dokonce mohl stát katalyzátorem, který konečně naplno vnese digitální platby do hlavního proudu. Není divu, že odvětví digitálních plateb už na příležitosti, jež současná krize přináší, zaostřilo pozornost.
Čínská vláda zase začala bankovky desinfikovat, a dokonce ničit, aby tlumila šíření viru, alespoň krátkodobě. Například hongkongský list South China Morning Post uvádí, že místní pobočka Čínské lidové banky v provincii Kuang-tung ničí peníze, které obíhaly ve vysoce rizikových prostředích, jako jsou nemocnice a tržnice s potravinami. Kvůli strachu z dovozu kontaminované měny z Asie Federální rezervní systém USA zavedl pro fyzické dolary z regionu karanténní opatření.
Takové postupy jsou pravděpodobně oprávněné s ohledem na to, že měna v oběhu může skutečně působit jako nositel přenášející patogeny – podobně jako moskyti. Studie zjistily, že například virus lidské chřipky dokáže na bankovkách přežít a zůstat infekční až 17 dnů. Nebylo by tudíž nerozumné předpokládat, že fyzická měna sehrála určitou úlohu také při šíření COVID-19.
Každopádně mnoho zemí bude zvažovat možnost desinfekce, ničení a nového tisku měny. Ať už se rozhodnou jakkoli, jeden důsledek se zdá jistý už teď: koronavirus urychlí probíhající příklon mladé populace k digitálním platbám, zejména v Asii a konkrétně v Číně. Tento trend je silný už dnes. Ke konci roku 2018 používalo v Číně služby online plateb zhruba 73 % uživatelů internetu (oproti 18 % v roce 2008).
Mladší populace je obvykle otevřenější přijímání nových technologií a Čína a země jihovýchodní Asie mají výrazně mladší populaci než Evropa a Spojené státy. Čínská vláda navíc aktivně propaguje svou infrastrukturu internetového bankovnictví, kdežto země na Západě zřídka ke správě země přistupují shora dolů a v zavádění digitálních plateb za asijskými ekonomikami zaostaly.
Pomalejší tempa zavádění v západních zemích mají interní a strukturální příčiny. Evropa například nemá žádné velké technologické ani finanční společnosti zapojené do sektoru digitálních plateb. Evropští spotřebitelé a podniky proto musí spoléhat na služby nabízené velkými americkými společnostmi – Pay, Google Pay, PayPal a tak dále. Avšak vzhledem k obavám z postoupení zásadních sektorů digitální ekonomiky americkým technologickým gigantům se Evropská unie drží pomalejšího, opatrnějšího přístupu a dává přednost těm změnám, které evropskou infrastrukturu finančních transakcí nejméně narušují.
Také kulturní zvyklosti brzdí na Západě tempo změn. Američané a především Západoevropané jsou mnohem víc závislí na hotovosti než domácnosti v Asii. Podle nedávného průzkumu Deutsche Bank třetina respondentů ve vyspělých ekonomikách považuje hotovost za svou nejoblíbenější platební metodu a víc než polovina je přesvědčena, že hotovost s námi zůstane navždy. Měnit takové kulturně zakořeněné zvyky, aniž by se riskoval odpor veřejnosti, vyžaduje čas.
Globální šíření COVID-19 by ovšem mohlo světem pohnout k obratu ve způsobu, jímž se platby uskutečňují. Na předpověď, jaké změny by mohly být na cestě, je ještě příliš brzy, ale patrně se objeví jako řešení konkrétních výzev v různých národních souvislostech, platebních infrastrukturách a demografických skupinách. Slibnými příklady toho, co nás snad čeká, jsou digitální verze hotovostních měn, jako je nedávno ohlášená švédská e-koruna.
Kromě COVID-19 a čím dál rozšířenějšího přijímání nehotovostních plateb v obchodech existují další důvody, proč by lidé mohli chtít přejít k digitálním úhradám. Průzkum například zjistil, že v rozhodnutí jednotlivce přejít na digitální platby hraje důležitou roli výhodnost. Digitální peněženky jsou bezplatné a snadno po ruce. Digitalizace také usnadňuje sledování výdajů a správu rozpočtů. Co se týče bezpečnosti, zbavením se hotovosti snižujeme pravděpodobnost, že budeme fyzicky oloupeni.
Jistěže, aktuální krize zatím nepřiměla mnoho zemí kromě Číny, aby dezinfikovaly, ničily a nově tiskly své měny. COVID-19 by se ale mohla ukázat jako pandemie, k jaké dochází jednou za sto let, jak nedávno v komentáři pro New England Journal of Medicine varoval Bill Gates. Patogen století by vyžadoval východiska století. Jedním zřetelným místem kde začít je urychlit neodvratný příklon k digitálním platbám.
Autoři: Juergen Braunstein působí v Centru Belferových pro vědu a mezinárodní záležitosti Harvardovy univerzity. Marion Laboure je makroekonomická stratéžka v . Sachin Silva je doktorandský kandidát a člen sboru Harvardovy univerzity.
Copyright: Project Syndicate, 2020.
www.project-syndicate.org