Wall Street Journal nedávno psal o tom, že venezuelská vláda chce po obchodech, aby přijímaly vládní digitální měnu petro. Ta byla vytvořena v roce 2018 a je kryta ropou. Jak na stránkách AIER píše William J. Luther, každá vláda je schopná prosadit jako platební prostředek to, co považuje za vhodné, pokud na to má dostatečnou moc. Otázkou tu ale je, proč vlastně vláda Venezuely touží po tom, aby obchody přijímaly petro.
Podle ekonoma lze najít tři hlavní důvody. Ten první souvisí s tím, že tato země má významné zásoby ropy a spoléhá se na příjmy z této komodity. Podle OPEC dokonce ropa generuje 99 % exportních příjmů. Většina z vytěženého černého zlata přitom míří do Spojených států, ale v roce 2019 došlo k jejich významnému propadu. Ten byl vyvolán sankcemi, které USA na Venezuelu uvalily. Šlo o sankce primární i sekundární – ty první zakazují nákup venezuelské ropy americkým subjektům, ty druhé všem dalším zemím. A právě tyto sankce jsou podle ekonoma velmi efektivní, protože „většina zemí nechce ztratit přístup na americké trhy“. Tudíž se americkým požadavkům podvolují.
Pro Spojené státy je přitom relativně jednoduché monitorovat transakce prováděné v dolarech, ale horší to je, pokud je ropa nakupována například v eurech. „Pokud by Venezuela byla schopna vytvořit paralelní finanční systém, který nevede přes USA, mohlo by docházet k transakcím s malým rizikem, že budou zaznamenány Spojenými státy,“ míní ekonom. A právě k tomu by mohlo nakonec posloužit petro. K jeho rozšíření na mezinárodní úroveň přitom dojde jen těžko, pokud se s ním nebude obchodovat na domácím trhu a nezvýší se celková poptávka po něm.
Druhým důvodem pro prosazování petra je naopak zvýšení transparentnosti na domácím trhu. Digitální měna totiž venezuelské vládě umožní lépe sledovat finanční toky. A jak tvrdí ekonom: „Potrestat ty, jejichž transakce nejsou v souladu s vládními cíli.“ A za třetí by petro pomohlo s řešení dalšího problému, který si vláda vytvořila sama: Nedostatkem hotovosti. K němu došlo i přesto, že vláda v minulosti neváhala s prudkým růstem peněžní nabídky. Z technického hlediska ale tato země sama svou hotovost netiskne a zahraniční tiskárny nejsou moc ochotny tisknout bolívary, za které dostanou zaplaceno v bolívarech. Například Bloomberg tak před časem psal o tom, že venezuelská vláda nemá hotovost na to, aby zaplatila za svou hotovost.
Ekonom poukazuje na to, že nejlepším řešením tohoto problému by bylo snížení inflace. Druhou možností je pak přechod na měnu digitální. Každopádně ale petro zřejmě nebude tím, co zlepší životy běžných lidí v této zemi.
Zdroj: AIER