Zlato, podobně, jako třeba bitcoin, či akcie Tesly, patří do skupiny aktiv, kterou bychom mohli nazvat vysoce emoční. Hodně se o nich píše, názory jsou často vyhraněné, až nekompromisní...emoční. Což obratem znamená, že o takových aktivech vlastně nemá zase takový smysl psát (ten smysl je podobný, jako třeba „diskuse“ některých politiků v televizi). Ale přece jen se o to dnes u zlata pokusím, ale spíše kvůli akciím.
Následující graf ukazuje na relativně známou věc – cena zlata dost koreluje s vývojem reálných sazeb v USA:
Zdroj:
Proč se v grafu děje to, co se děje? Nabízí se dvě hlavní vysvětlení: Za prvé, čím nižší sazby, tím větší riziko inflace. To je ale tvrzení volné, jak z hlediska zkušeností, tak z hlediska teorie. V této souvislosti můžeme také pohlédnout i na zajímavý graf popisující inflaci v eurozóně a USA s tím, že zde je měřena stejným způsobem, jako v Evropě:
Zdroj:
Máme tedy situaci, kdy dochází k masivnímu monetárnímu uvolnění, ale právě proto, že (alespoň zatím) dominují dezinflační tlaky. Můžeme spekulovat o tom, že inflace se v budoucnu stejně výrazně zvedne a takové spekulace mohou být za růstem ceny zlata z posledních měsíců. Jak jsem ale zmínil, existuje ještě druhé možné vysvětlení, a tím je obecný růst nejistoty. Takový pohled by byl v současné době bez větší kontroverze. Až na jednu malou věc.
V několika svých předchozích úvahách jsem se zaměřoval na (i)racionalitu současných vysokých valuací akciového trhu. Jedním z důvodů historicky vysokého PE a dalších násobků může být to, že na trzích nastala unikátní kombinace velmi nízkých bezrizikových sazeb a zároveň nízkých rizikových prémií. Například Aswath Damodaran tvrdí, že rizikové prémie se značně normalizovaly:
Zdroj: Musings on Markets
Něco by tu tedy nehrálo: Akciím by prospíval pokles rizikových prémií, ale zlato by těžilo z vysoké nejistoty (která se s nízkými rizikovými prémiemi moc nerýmuje). Co jednoduché skloubení s tím, že centrální banky prostě na trh ženou další a další likviditu? Pak bychom asi měli rozlišit, co to udělá s fundamentem:
Pokud by se nezlepšil a ekonomikou dál cloumala nejistota a útlum, nerýmuje se to s oněmi nízkými rizikovými prémiemi. Pokud by likvidita „zabrala“ a zlepšila fundament, jsou nízké prémie v pořádku, ale zase není důvod, proč by měla být vysoko cena žlutého „bezpečného“ přístavu. Pokud by zabrala moc a vyvolala by vysokou inflaci, nedávají zase velký smysl ony prémie – akciím vysoká inflace nesvědčí.
Trochu hádanka...