Další zvyšování úrokových sazeb České národní banky nelze vyloučit, ale nepůjde už o tak razantní kroky jako na minulých měnových zasedáních, řekl ve středu guvernér Jiří Rusnok v rozhovoru pro Český rozhlas Plus."Nedá se to vyloučit, ale už určitě neporostou skokově," řekl guvernér na dotaz, zda lze očekávat další růst úrokových sazeb.
Rusnok v úvodu rozhovoru také řekl, že krize mezi Ruskem a Ukrajinou bude mít zřejmě proinflační efekt především skrze vyšší ceny energií. "Bohužel je to věc z pohledu našeho hlavního úkolu cenové stability spíše negativní. Bude to mít proinflační efekt. Hlavně se to do inflace promítne přes ceny plynu, ropy a zprostředkovaně i dalších energií. Z hlediska ekonomického růstu bych to viděl jako negativní faktor," uvedl Rusnok.
Rozsah dopadu konfliktu je podle Rusnoka zatím nejasný, mohla by též oddálit návrat inflace k normálnějším úrovním, který se dosud předpokládá ve druhé polovině letošního roku. Ke dvěma procentům by se nicméně inflace měla dostat v příštím roce. Rusnok dodal, že ukrajinský konflikt zároveň negativně ovlivní růst ekonomiky.
Podle odhadů ČNB by měla inflace v druhém pololetí začít viditelně klesat a na konci roku by se mohla podle Rusnoka přiblížit až ke třem procentům. "Celé první pololetí bude zvýšená inflace. V březnu a dubnu to může být i přes deset procent. Bohužel ale de facto válka na východní Ukrajině může okolnosti změnit. Obávám se, že to změní okolnosti spíše inflačním směrem a návrat k normálu se tak může oddálit. Dříve nebo později, spíše až později v příštím roce bychom se měli vracet k dvouprocentnímu inflačnímu cíli," uvedl dále guvernér.
Meziroční inflace v lednu podle dnešních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) stoupla na 9,9 procenta. Meziroční růst spotřebitelských cen v lednu byl nejvyšší od července 1998. ČNB v únorové makroekonomické prognóze čeká letos průměrnou inflaci 8,5 procenta. Příští rok by pak inflace měla podle odhadu centrální banky klesnout na 2,3 procenta.
Zdroj: Reuters, čtk