Evropská unie a Norsko se dohodly na posílení spolupráce s cílem zvýšit dodávky norského plynu do členských zemí EU. Vyplývá to ze společného prohlášení zveřejněného po dnešní schůzce místopředsedy Evropské komise Franse Timmermanse s norským ministrem ropy a energetiky Terjem Aaslandem. Řada evropských zemí se nyní potýká s poklesem dodávek plynu z Ruska.
Norsko a Evropská komise podle prohlášení "posílí spolupráci s cílem zajistit dodatečné krátkodobé i dlouhodobé dodávky plynu z Norska". "Existuje velký potenciál pro zvýšení prodeje do Evropy v roce 2022, které by na evropský trh přineslo dodatečnou energie kolem 100 TWh (terawatthodin)," píše se rovněž v prohlášení.
Norsko v reakci na nedostatek plynu v Evropě začalo zvyšovat svou těžbu. Již dříve uvedlo, že letos očekává zvýšení prodeje plynu o osm procent na 122 miliard krychlových metrů. Předpokládaný letošní přírůstek tak odpovídá zhruba 100 TWh. Z toho vyplývá, že téměř veškerý dodatečný objem bude pravděpodobně směřovat do EU, napsala agentura Reuters. Norské dodávky nyní pokrývají zhruba 20 procent spotřeby plynu v EU, zatímco podíl ruských dodávek před útokem na Ukrajinu činil zhruba 40 procent.
Ruská státní plynárenská společnost Gazprom minulý týden výrazně omezila dodávky plynovodem Nord Stream 1, který přepravuje plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře. Gazprom opatření zdůvodňuje zpožděním při opravě kompresorových turbín německé společnosti Energy z Kanady. Německý ministr hospodářství Robert Habeck však omezení dodávek označil za politicky motivovaný krok, kterým se Rusko podle něj snaží vyvolat nejistotu a zvýšit ceny plynu.
Německá vláda dnes kvůli problémům s dodávkami plynu z Ruska vyhlásila stav výstrahy, což je druhý varovný stupeň. "Bezpečnost zásobování plynem je prozatím zajištěna, plyn se ale v Německu stává nedostatkovou surovinou," řekl Habeck o důvodech, proč Německo přechází ze stupně včasného varování na stupeň výstrahy. Stupeň včasného varování vláda vyhlásila v březnu v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu a na očekávané problémy s dodávkami plynu z Ruska.
Gazprom koncem dubna zastavil dodávky plynu do Polska a do Bulharska. Zdůvodnil to tím, že místní plynárenské podniky a Bulgargaz odmítly za plyn platit v rublech. Později Gazprom ukončil také dodávky suroviny do Finska a Nizozemska. Plyn přestal dodávat rovněž dánské společnosti Orsted a do Německa britské firmě Energy.
V květnu Gazprom oznámil, že už nebude moci vyvážet plyn do Evropské unie potrubím Jamal přes Polsko. Zdůvodnil to ruskými sankcemi na firmu EuRoPol GAZ, která vlastní polskou část plynovodu Jamal. Ten vede z Ruska přes Bělorusko a Polsko do Německa.
Výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol ve středu vyzval Evropu, aby se okamžitě připravila na úplné přerušení dodávek ruského plynu během nadcházející zimy. Evropské vlády by podle něj měly přijmout opatření ke snížení poptávky a ponechat v provozu stárnoucí jaderné elektrárny.