Norská centrální banka dnes překvapivě zvýšila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 1,25 procenta. Informovala o tom v tiskové zprávě. Jde o nejvýraznější zvýšení této sazby od roku 2002, které je zároveň dvojnásobné proti očekávání většiny analytiků. Kvůli inflaci banka očekává další zvýšení základní sazby v srpnu, zároveň zhoršila výhled růstu norské ekonomiky.
"Na základě současného vyhodnocení výhledu a rovnováhy rizik, měnový výbor základní úrokovou sazbu v srpnu s největší pravděpodobností zvýší na 1,5 procenta," uvedla guvernérka Ida Woldenová Bacheová.
"Podtrhuje to, jak jsou centrální banky teď kvůli inflaci v napětí," uvedl k dnešnímu oznámení norské centrální banky analytik Torbjörn ze švédské společnosti Nordea Markets.
Z dvaceti ekonomů oslovených agenturou Reuters 14 očekávalo, že centrální banka zvýší základní sazbu o 0,25 procentního bodu. Zbytek jako nejpravděpodobnější výsledek uvedl zvýšení o 0,5 procentního bodu.
Centrální banka předpověděla, že základní úroková sazba by mohla do poloviny příštího roku vystoupit na tři procenta. Dříve naznačila, že do konce tohoto roku by mohla vystoupat na 2,5 procenta.
Banka také zhoršila prognózu letošního růstu norské pevninské ekonomiky, která nezahrnuje produkci ropy a plynu. Čeká teď růst o 3,5 procenta, zatímco v březnu čekala 4,1 procenta.
Centrální banky po celém světě se snaží omezit růst cen v důsledku pandemie covidu-19 a války na Ukrajině. Minulou středu zvýšila základní sazbu americká centrální banka (Fed) o 0,75 procentního bodu do pásma 1,50 až 1,75 procenta. Zvýšení tohoto základního úroku je největší od roku 1994.
Evropská centrální banka (ECB) po mimořádném zasedání minulý týden oznámila, že urychlí práce na mechanismu, který pomůže zmírnit rozdíly ve výnosech státních dluhopisů eurozóny. Základní úroky zvýšila překvapivě švýcarská centrální banka a podle očekávání i britská centrální banka.