Před parlamentními volbami v Norsku se největší státní investiční fond světa stal ústředním bodem intenzivních politických sporů, které spočívají zejména v investicích do izraelských firem, což před nadcházejícími volbami vyvolává politické třenice a veřejnou debatu o etice investování. Strana Socialistická levice požaduje úplný odchod fondu z investic do izraelských společností, které podle ní podporují “nelegální válku Izraele” v Gaze. Nejnovější tlak a diskuse se ale točí také kolem vyřazení americké společnosti Catepillar kvůli nasazením jejích buldozerů do demolic v pásmu Gazy a do diskusí se vložil i americký prezident Donald Trump. Šéf fondu Nicolai Tangen označil současný stav za “nejhorší krizi vůbec.” Obává se nevratných dopadů na důvěru veřejnosti a legitimitu správy fondu.
Norský vládní investiční fond, o kterém se traduje, že vlastní nějaký ten kousek od každé pořádné akcie na světě, spravuje aktiva za přibližně dva biliony dolarů, což ho staví do role jednoho z nejsilnějších nástrojů globálního ekonomického i politického vlivu. Pod politickým tlakem fond již prodal akcie celkem 23 izraelských firem v období od 30. června tohoto roku, ale úplná divestice byla odmítnuta.
Ministr financí Jens Stoltenberg hájí rozhodnutí fondu jako vyvážené. Prohlašuje, že „již bylo vyloučeno množství investic, aniž by fond ztratil nezávislost a porušil svá etická pravidla“.
Komentáře agentury Bloomberg i dalších se pouštějí do diskusí, jak může největší etický investor světa stále vlastnit akcie firem spojených s izraelskou armádou nebo jak fond vyvažuje své “etické jádro” s reálnou politikou. Obyvatelé, zejména mladší voliči, jsou pak podle těchto komentářů rozpolcení – na jedné straně podpora lidských práv, na druhé straně argumenty ekonomické stability a profesionální správy fondu.
Norové důrazně připomínají, že rozhodnutí činí centrální banka a etický výbor bez politického tlaku – fond tedy není nástrojem zahraniční politiky.
Ze strany Spojených států – zejména kvůli Catepillaru – na Norsko a fond vyvíjí tlak senátor Lindsey Graham, spojenec Donalda Trumpa. Hrozí celními protiopatřeními nebo zákazem víz pro manažery fondu.
Střet tří pilířů
Případ posiluje debaty nad tím, že i finančně nezávislé instituce nejsou imunní vůči geopolitickým tlakům. Norské volby 2025 symbolizují - podle komentáře agentury Bloomberg - střet tří pilířů: etických hodnot, ekonomického zájmu a politické nezávislosti. Budoucí vývoj kolem fondu bude v této souvislosti důležitou referencí nejen pro Norsko.
Fond se řídí doporučeními nezávislého etického orgánu, který vylučuje firmy působící v rozporu s lidskými právy, mezinárodním právem a podobně. V roce 2010 tak fond vyloučil 17 tabákových firem, v roce 2014 divestoval z 53 uhelných společností a od roku 2019 se postupně stahuje z firem zabývajících se průzkumem a těžbou.
Co se událo relativně nedávno? Největší izraelský telekom Bezeq byl vyloučen kvůli poskytování služeb osadám na Západním břehu. V průběhu srpna 2025 pak bylo vyřazeno 23 izraelských firem — jmenovitě například Amos Luzon, Delek Automotive, Etoro Group, Rami Levy a další. Podle zdrojů agentury Reuters je na seznamu pro divestici dalších šest izraelských firem. Vyřazeny byly také čtyři izraelské banky: Bank Leumi, Bank Hapoalim, First International Bank of Israel a Mizrahi Tefahot Bank. A – vůbec poprvé byla vyřazena také americká společnost a to právě za použití buldozerů vyráběných firmou při destrukci majetku v Gaze.
Přes devět tisíc společností
Norský investiční fond dlouhodobě (i dle statistik roku 2025) investuje zhruba 70% podíl do akcií, 25% do dluhopisů a kolem 5% do nemovitostí. Účasti drží ve více než devíti tisících společností ve více než 70 zemích světa, podíl dosahuje zhruba 1,5 % globální kapitalizace. Ve vybraných společnostech fond drží podíl nejčastěji mezi 0,8 až 1,1 procenta. Mezi nejvýznamnější investice patří s podílem kolem 22 miliard dolarů, se zhruba 17 miliardami dolarů nebo Alphabet (tedy Google) s investicí o hodnotě kolem 11 miliard dolarů.
Mezi další investice fondu patří například , , , , nebo Meta (Facebook), všechny z těchto s hodnotami jednotlivých pozic v řádu několika miliard amerických dolarů. Real estate část portfolia pak obsahuje více než 900 nemovitostí ve významných městech jako New York, Londýn, Paříž nebo Tokio.
Fond je dlouhodobě řízen racionálně a s atraktivními zisky, těží například právě z akcií velkých technologických firem. V roce 2024 se mu povedl rekordní zisk právě zejména díky výkonu firem jako , , Alphabet nebo . Technologie tvořily 15 % portfolia, dominantní akciová část fondu generovala zhruba 18% návratnost. Významné investice putují například také do farmaceutických a biotechnologických lídrů včetně dnes skloňovaných akcií Novo Nordisk.
Zdroj: Bloomberg