Americká cla jsou tvrdou ranou světové ekonomice, důsledky postihnou miliony lidí, uvedla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová v reakci na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa. Evropané jsou připraveni vyjednávat se Spojenými státy a současně jsou připraveni odpovědět protiopatřeními, pokud jednání selžou, zdůraznila podle tiskových agentur. Jednání EK s USA podpořil i předseda Evropské rady António Costa, který podle agentury Reuters celní poplatky zároveň vnímá i jako důvod pro uzavírání dohod o volném obchodu s dalšími partnery ve světě. Lipavský by považoval za výhodné, kdyby mezi USA a EU fungoval volný obchod. Pokud budou USA trvat na ohlášených clech, Evropa musí odpovědět, řekl.
"Už dokončujeme první balíček protiopatření v reakci na (americká) cla na ocel. A nyní se připravujeme na další protiopatření na ochranu našich zájmů a našeho podnikání, pokud jednání selžou," uvedla šéfka EK v prohlášením, které učinila ještě před summitem EU-Střední Asie v Samarkandu v Uzbekistánu.
Šéf unijních summitů Costa dnes na síti X vyslovil Evropské komisi plnou podporu v jednáních s USA. "Obchod je silným motorem světové prosperity. EU zůstává věrným obhájcem volného a spravedlivého obchodu," napsal. Doplnil, že EU bude spolupracovat se všemi partnery a bude posilovat a rozšiřovat svou obchodní síť.
"Nyní je čas ratifikovat dohody s Mercosurem, Mexikem a pokročit v jednáních s Indií a dalšími klíčovými partnery," dodal Costa. Jihoamerické uskupení volného obchodu Mercosur sdružuje Argentinu, Bolívii, Brazílii, Paraguay a Uruguay.
Trump o středeční noci představil rozsáhlý balíček recipročních cel, s minimální sazbou ve výši deset procent na většinu zboží dováženého do USA, ale s dvacetiprocentní sazbou pro dovoz výrobků z EU. Americký prezident tím nastartoval globální obchodní válku, která hrozí zvýšením inflace a zastavením amerického a globálního hospodářského růstu, poznamenala agentura Reuters.
Lipavský: Evropa musí odpovědět, pokud budou USA na ohlášených clech trvat
Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (nestr.) by považoval za výhodné, kdyby mezi Spojenými státy a Evropskou unií fungoval volný obchod. Pokud bude ale Amerika trvat na clech, která ve středu ohlásil prezident Donald Trump, Evropa musí odpovědět, řekl dnes Lipavský novinářům v Praze před odletem na jednání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance v Bruselu.
Lipavský uvedl, že EU nyní musí najít správou odpověď. "Každý jsme mohli včera (ve středu) vidět tiskovou konferenci, kde USA uvalení cel oznámily. Myslím, že je výhodné, abychom měli volný obchod mezi Evropou a Amerikou. Na druhou stranu - pokud budou USA na té pozici trvat, Evropa musí odpovědět," řekl.
Předseda Pirátů Zdeněk Hřib poukázal na to, že americké firmy vydělávají z vývozu do Evropy více díky segmentům s vyšší přidanou hodnotou, byť Trump tvrdí, že obchod mezi Evropou a Spojenými státy není vyvážený, protože Evropa vyváží víc. "Případná celní válka by tak zasáhla americké partnery stejně tvrdě jako nás a nikdo na ní nevydělá, protože Evropa není přívěsek americké ekonomiky, ale rovnocenný hráč," sdělil ČTK.
Evropská ekonomika podle Hřiba nemůže nechat Trumpovy "nepřátelské aktivity" bez odpovědi. Reagovat může podle předsedy Pirátů například zavedením cel na digitální služby firem, jako jsou , nebo Meta.
Francie na cla odpoví společně s EU, k jednotné reakci vyzvalo také Německo
Francie ve spolupráci s Evropskou unií na americká cla odpoví, a to ve dvou krocích - v polovině dubna a na konci dubna. Dnes to podle agentury Reuters prohlásila mluvčí francouzské vlády Sophie Primasová, která opět uvedla, že evropská odpověď se může týkat i digitálních služeb. Pro Německo je důležité, aby EU na americká cla reagovala jednotně, zdůraznil dnes německý ministr hospodářství Robert Habeck. Německý dosluhující kancléř Olaf Scholz už ve středu prohlásil, že k prosperitě vede snižování cel, nikoli jejich zvyšování.
"Evropská síla je naší silou," řekl Habeck o tom, že moc unie spočívá v její jednotě. "Máme největší jednotný trh na světě. Tuto sílu musíme využít," řekl a dodal, že americká cla přinášejí možnost nových obchodních spojení, například s Kanadou a Mexikem. "Trump pod tlakem povolí, ale musí ten tlak pocítit," řekl Habeck.
"Po desetiletí bylo naším společným cílem cla snižovat - nejen v Evropské unii, ale celosvětově - protože víme, že to vedlo k blahobytu a růstu. Je velmi zvláštní, když nyní vidíme, že se postupuje naopak," poznamenal Scholz. Německý kancléř řekl, že by šlo o vážnou ekonomickou chybu a i kdyby Evropa nijak nereagovala, zavedení cel způsobí americké ekonomice problémy. "Existují složité dodavatelské řetězce, které nelze jednoduše přerušit," řekl německý kancléř.
Německý ministr financí Jörg Kukies dnes prohlásil, že Evropská unie musí na americká cla reagovat rázně, ale obchodní blok je nadále otevřený hledání dohody. "Bylo by naivní si myslet, že když budeme jen tak sedět a necháme to být, věci se zlepší, takže očekávám silnou reakci Evropské unie," řekl Kukies rozhlasové stanici BBC a dodal, že dveře k jednání zůstávají otevřené.
Francie už uvedla, že pravděpodobná reakce na cla oznámená americkým prezidentem Donaldem Trumpem vzejde ve spolupráci s EU. "Očekávat lze dvě odpovědi. První bude okolo poloviny dubna, založena bude na jeho (Trumpově) prvním útoku na hliník a ocel, pak druhá zřejmě na konci dubna s širším rozsahem produktů a služeb," řekl Primasová.
Primasová uvedla, že Francie je na tuto obchodní válku připravena. Zároveň prohlásila, že Trump se chová jako pán světa s imperialistickými postoji.
Paříž si je podle Primasové jistá, že cla povedou v některých oblastech k recesi. Na dopady dovozních poplatků upozornil i Habeck. "Pro americké zákazníky to bude spíše Dnem inflace než Dnem osvobození," řekl. Odkázal tak na Trumpova slova, který 2. duben označil jako Den osvobození pro americké firmy, které obchodují se zbytkem světa a na které podle něj doléhají nespravedlivá cla.
Británie chce na americká cla odpovědět v klidu a s rozvahou
Americká cla budou mít hospodářský dopad, Británie chce ale odpovědět v klidu a s rozvahou. Dnes to podle stanice BBC prohlásil britský premiér Keir Starmer. K rozvážnému přístupu vyzval i britský ministr obchodu Jonathan Reynolds, který varoval před spuštěním rozsáhlejší obchodní války. Reynolds rovněž řekl, že jednou z největších obav britské vlády jsou dopady dovozních cel na automobilový průmysl.
Americký prezident Donald Trump už dříve oznámil cla na hliník a ocel, dnes pak USA začínají vybírat 25procentní clo na dovoz automobilů a nejpozději od 3. května i na automobilové díly. Ve středu pak Trump představil další rozsáhlý balíček cel, která označuje jako reciproční. Jejích minimální sazba je deset procent na většinu zboží dováženého do USA. Zatímco pro dovoz EU nová cla činí 20 procent, v případě Spojeného království je to zmíněná základní sazba deset procent.
"Uznávám, že jsme v lepší pozici než jiné země," řekl Reynolds. Obchodní bariéry přesto označil za zklamání a řekl, že jakékoli narušení světového obchodního systému je pro Británii hrozbou, zároveň ale řekl, že je ve spojení s americkými partnery a že ho těší jakékoli rozhovory o odstranění obchodních překážek s kteroukoli zemí.
"Musíme ignorovat ty, kteří říkají, že máme spustit rozsáhlejší obchodní válku," řekl Reynolds. K rozvaze vyzval i Starmer, podle kterého vláda odpoví na americký krok v klidu. "Jsme připraveni. A velkou silou této země je naše schopnost zachovat chladnou hlavu," řekl.
Reynolds se obzvláště obává dopadů na automobilový sektor, na který už dříve Trump uvalil 25procentní dovozní poplatky. Britský ministr obchodu se rovněž domnívá, že nově ohlášené desetiprocentní clo se nebude sčítat s dříve oznámeným 25procentním poplatkem na dovoz aut.
Norsko chce s USA o výši cel vyjednávat, plánuje i koordinaci s EU
Norsko bude usilovat o jednání se Spojenými státy ohledně plošných cel, jejichž brzké zavedení ve středu oznámil americký prezident Donald Trump. Norský premiér Jonas Gahr Störe to dnes řekl norské veřejnoprávní televizi NRK. Za nejhorší možný scénář Oslo označilo možnost, že by reakce Evropské unie na americká cla negativně ovlivnila norský export do Evropy. Proto se Norsko snaží najít podporu u politiků EU, aby tomu zabránilo.
"Je to špatná zpráva, je to velmi vážné," řekl Störe televizi NRK. Trump ve středu oznámil uvalení 15procentní cla na zboží dovážené do USA z Norska, což je součástí širšího úsilí amerického prezidenta zaměřeného na obchodní partnery po celém světě. "Američané říkají, že se zde otevírá prostor pro jednání, a my toho využijeme všemi možnými způsoby," reagoval norský premiér.
Störe uvedl, že v pondělí povede delegaci do Bruselu, kde se setká s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a dalšími představiteli unijních institucí.