Ceny uranu se dostaly na maximum za 12 let. Podle poskytovatele údajů o cenách UxC stouply ceny tzv. žlutého koláče za poslední měsíc zhruba o 12 procent na 65,50 USD (1500 Kč) za libru (454 gramů) a dostaly se nejvýše od havárie v japonské elektrárně Fukušima z roku 2011, uvedl ekonomický list Financial Times (FT). Vlády po celém světě se totiž začínají znovu přiklánět k jaderné energetice a příslušné energetické podniky se předhánějí, aby si zajistily dodávky paliva.
Termín žlutý koláč se používá pro označení prvního stupně zpracování uranové rudy. Je to prášková forma uranu s vysokým obsahem oxidu uranu a název je odvozen od charakteristického žlutého až oranžového odstínu této suroviny. Je to důležitý vstupní materiál pro výrobu jaderného paliva.
Poptávku po uranu ve světě zvyšují vlády, které usilují o energetickou nezávislost prodloužením životnosti současných jaderných elektráren a které uvažují o výstavbě nových elektráren vzhledem k tomu, že ceny plynu po zahájení ruské invaze na Ukrajinu prudce vzrostly. Jaderná energie má nyní nakročeno k tomu, aby se znovu stala důležitým zdrojem, protože vlády v rámci boje proti změnám klimatu hledají zdroje bezuhlíkaté energie.
Zájem o jadernou energii prudce snížila jaderná katastrofa ve Fukušimě, po havárii klesla poptávka po uranu i jeho ceny. To způsobilo, že se nerealizovaly nově těžební projekty, což vytvořilo základ pro vyšší ceny v současnosti. Tlak na ceny pak zvýšil politický převrat v Nigeru, který má na globální produkci uranu zhruba čtyřprocentní podíl. Navíc kanadská firma , která je druhým největším producentem uranu na světě, tento měsíc snížila celoroční výhled produkce kvůli problémům v dole a zpracovatelském závodě v Kanadě.
Ceny jsou však stále ještě daleko od úrovně 73 USD za libru, kde byly před havárií ve Fukušimě. Po havárii byl trh s uranem více než deset let přezásoben, protože Japonsko a Německo začaly své jaderné elektrárny vyřazovat z provozu.
Obchodník společnosti WMC Energy Per Jander uvedl, že růst ceny způsobují především energetické společnosti, nikoliv investoři. V příštích letech podle něj nastane krize, protože odvětví se vrací na úroveň před Fukušimou a vzhledem k tempu rozvoje jaderné energie ve světě v čele s Čínou tuto úroveň překročí.
Minulý týden Světová jaderná asociace (WNA) výrazně zvýšila odhad podílu jaderné energie na celosvětové produkci elektřiny a poptávky po uranu. Odhaduje, že do roku 2040 by mohlo být více než 140 reaktorů v provozu déle, než se dříve čekalo, v provozu přitom budou i malé modulární reaktory o výkonu 35 gigawattů. To bude vyžadovat otevření nových dolů, aby se uspokojila poptávka po uranu, která se zdvojnásobí na 130.000 tun ročně.
Dodávky jaderného paliva také negativně ovlivnila válka na Ukrajině. Rusko totiž hraje zásadní úlohu při přeměně a obohacování uranu.
"Už nějakou dobu existuje nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou, kterou nyní ještě prohloubila geopolitika," uvedl ředitel makléřské společnosti Ocean Wall Nick Lawson. Předpovídá, že cena uranu by do roku 2025 mohla vzrůst na 200 USD za libru.