Hrozba hospodářské recese ve Spojených státech se snížila. Případný pokles americké ekonomiky v letošním roce by byl spíše důsledkem vnějšího šoku, například konfliktu zahrnujícího Čínu, než domácích faktorů, jako jsou vysoké úrokové sazby. Vyplývá to podle agentury AP z výsledků průzkumu americké Národní asociace podnikových ekonomů (NABE).
Hospodářskou recesi ve Spojených státech v letošním roce podle průzkumu očekává pouze čtvrtina podnikových ekonomů. "Respondenti jsou optimističtější ohledně vyhlídek domácí ekonomiky," uvedl Sam Khater, předseda výboru NABE pro průzkumy v oblasti hospodářské politiky a hlavní ekonom přední americké hypoteční společnosti Fannie Mae.
Respondenti podle výsledků průzkumu předpokládají, že inflace ve Spojených státech bude v letošním roce přesahovat 2,5 procenta. Inflace by tak měla zůstat nad dvouprocentním cílem americké centrální banky (Fed). Ta ve snaze o omezení inflace zvýšila v období od března 2022 do července 2023 jedenáctkrát své úrokové sazby. Její hlavní sazba se tak dostala do pásma 5,25 až 5,50 procenta, tedy na nejvyšší úroveň za více než dvě desetiletí.
Předloni v červnu se meziroční míra inflace v USA vyšplhala až na 9,1 procenta, tedy na nejvyšší úroveň za více než 40 let. V závěru loňského roku ale činila pouze 3,4 procenta. Údaje o lednovém vývoji zveřejní americká vláda v úterý, podle serveru Investing.com se očekává sestup inflace na 2,9 procenta.
Na lednovém zasedání Fed podle očekávání ponechal úroky beze změny. Jeho šéf Jerome Powell uvedl, že úrokové sazby ve Spojených státech již dosáhly svého vrcholu a v letošním roce se zřejmě budou snižovat. Označil však za nepravděpodobné, že Fed snižování úroků zahájí již na svém březnovém zasedání.
Mezi ekonomy podle průzkumu rostou obavy, že Fed by mohl udržovat úroky na zbytečně vysoké úrovni. Zhruba 21 procent respondentů nyní považuje měnovou politiku Fedu za příliš restriktivní, zatímco v loni v létě to bylo pouze 14 procent, napsala agentura AP.