Evropská centrální banka ve čtvrtek ponechala úrokové sazby na rekordně vysokých úrovních, ale učinila první malý krok k jejich snížení, když uvedla, že inflace se snižuje rychleji, než ještě před několika měsíci předpokládala. Poté, co centrální banka 20 zemí sdílejících euro před dvěma lety podcenila náhlý prudký růst cen, se zdráhá vyhlásit na inflací vítězství.
ECB ponechala svou hlavní úrokovou sazbu podle očekávání beze změny na úrovni 4,5 %, ale mírně upravila své sdělení, aby zohlednila pokračující pokles inflace za posledních 1,5 roku a nové, nižší ekonomické projekce. "Od posledního zasedání Rady guvernérů v lednu inflace dále poklesla," uvedla ECB ve svém prohlášení. "Ačkoli většina ukazatelů základní inflace dále klesaly, domácí cenové tlaky zůstávají vysoké, částečně v důsledku silného růstu mezd."
Poté, co se centrální bance podařilo rozmluvit obchodníkům sázky na snížení sazeb na začátku jara, se ve čtvrtek úzkostlivě vyhýbala jakýmkoli slibům. Místo toho znovu potvrdila, že budoucí rozhodnutí budou částečně záviset na vývoji základní inflace, která vylučuje volatilnější ceny a ukázala se jako obzvláště tvrdohlavá.
"Dosahujeme solidního pokroku směrem k našemu inflačnímu cíli, a díky tomu jsme si jistější. Nejsme si ale jisti dost," řekla na tiskové konferenci prezidentka ECB Christine Lagardeová. O svém dalším kroku banka podle Lagardeové rozhodne na základě dalších ekonomických údajů, které budou k dispozici částečně už v dubnu a více před červnovým zasedáním. V tomto bodě panuje mezi bankéři ECB široká shoda, dodala.
Zdroje agentury Reuters již několik měsíců uvádějí, že ECB pravděpodobně nesníží výpůjční náklady před svým zasedáním 6. června, protože klíčové údaje o mzdách budou k dispozici až v květnu. ECB tak má k dispozici další zasedání - 11. dubna -, na kterém může výslovně otevřít dveře tomu, co podle hlavního ekonoma ECB Philipa Lanea bude pravděpodobně prvním ze série snížení sazeb.
Investoři navýšili své sázky na snížení úrokových sazeb v letošním roce na 100 bps.
Nižší inflace a slabší růst
ECB ve svých čtvrtletních ekonomických projekcích snížila prognózu inflace pro letošní rok z 2,7 % na 2,3 %. To by mohlo znamenat, že centrální banka dosáhne svého 2% cíle již letos, a nikoliv až v roce 2025, jak očekávala. Inflace klesá již téměř 18 měsíců a v únoru činila 2,6 %.
Částečně to bylo důsledkem prudkého poklesu cen pohonných hmot, které byly podpořeny ruskou invazí na Ukrajinu, ale také odrazem dosud nejprudšího zvýšení výpůjčních nákladů ECB, které zastavilo poskytování úvěrů. Základní inflace bez volatilních cen potravin a pohonných hmot však stále dosahovala 3,1 % a index cen služeb, které jsou úzce spjaty s růstem mezd, vzrostl o téměř 4 %.
"Dezinflace probíhá mnohem rychleji, než jsme na celkové úrovni očekávali, ale ohledně jádrové inflace si zatím nemůžeme být jisti, protože vývoj mezd zůstává nejasný," řekl v nedávném rozhovoru pro agenturu Reuters Peter Kazimir, člen rady ECB. Jeho německý kolega - a další jestřáb - Joachim Nagel také řekl, že ECB by měla odolat pokušení provést brzké snížení sazeb a počkat na údaje o mzdách.
Zpřísňování politiky se podepsalo na hospodářském růstu, který stagnuje a pravděpodobně bude i nadále slabý. ECB nyní očekává, že HDP eurozóny vzroste o 0,6 % ve srovnání s 0,8 % v posledním odhadu z prosince 2023.
Slábnoucí růst a inflace vedly několik členů Rady guvernérů ECB, včetně šéfa španělské centrální banky Pabla Hernandeze de Cose, k tomu, že začali hovořit o nadcházejícím snížení sazeb. Řecký představitel Yannis Stournaras označil za pravděpodobný termín červen.