Torsten Slok z Apollo Global Management hovořil na CNBC o tom, že další vývoj monetární politiky záleží primárně na délce ropného šoku. Připomněl, že ještě před měsícem se mluvilo hlavně o investicích do umělé inteligence a jejím dopadu na trh práce a zaměstnanost. Nyní se situace významně liší, trhy dávají nemalou pravděpodobnost růstu sazeb namísto jejich poklesu motivovanému vyšší nezaměstnaností.
Slok si myslí že trhy nyní kladou velkou váhu možnosti vyšších inflačních tlaků. Ty nemusí přicházet jen ze strany vyšších cen energií, ale připívat k nim stále mohou cla a také prozatím pokračující silný ekonomický růst. Zřejmě se vrátí i diskuse zaměřená na umělou inteligenci a celkově si ekonom myslí, že růst sazeb je stále „extrémně nepravděpodobný“. Americký Fed má přitom srovnání s ECB „více flexibility“ v tom, jak uvažovat o současné situaci, protože ECB se řídí pouze jedním mandátem. Fed by měl podle svého dvojího mandátu dosahovat jednak inflačního cíle ve výši 2 %, ale také plné zaměstnanosti. ECB se řídí pouze dosahováním inflačního cíle.
Z druhého pohledu se tak dá říct, že ECB „to má jednodušší“. Ovšem podle Sloka se dnes může dostat do situace, kdy ji vývoj inflace bude tlačit do vyšších sazeb, ale jejich zvedání nebude namístě kvůli hospodářskému zpomalení. Slok si myslí, že americká ekonomika si stále vede „pozoruhodně dobře“. Ukazují na to podle něj indikátory jako objem letecké dopravy, maloobchodní prodeje nebo vytíženost hotelů.
Ed Yardeni z Yardeni Research si myslí, že letos už Fed se sazbami nehne. I on souhlasí s názorem, podle kterého si ekonomika vede velmi dobře. Připomněl, že Jay Powell ve svém posledním projevu několikrát poukazoval na vysokou nejistotu. A investoři by podle Yardeniho neměli v současném prostředí dělat nic. S tím, že „na paniku už je pozdě“. Připomněl, že v sedmdesátých letech přišly dva ropné šoky a akciový trh prošel „mrtvou dekádou“. Je pravděpodobné, že inflace se vydá k druhému vrcholu. Na druhou stranu je ale zřejmá odolnost spotřebitelské poptávky, zisková očekávání jdou nahoru a stále se hovoří o investicích a efektech nových technologií.
Yardeni má za to, že do začátku současné války to vypadalo na opakování vývoje ve dvacátých letech minulého století. Ta přinesla prudký technologický rozvoj a související ekonomický boom. Nyní se ale hovoří o opakování let sedmdesátých. Stagflační tlaky by přitom rostly s tím, jak dlouho by konflikt trval. A tyto stagflační úvahy „nelze ignorovat“. K vývoji na akciích ve skupině Mag7 Yardeni řekl, že ten nesouvisí s geopolitickými tenzemi a cenami ropy. Zde nastala strukturální změna, protože dříve šlo o společnosti, které operovaly „každá ve svém vlastním království“. Navíc měly znatelné bariéry pro potenciální konkurenci. Umělá inteligence ale posunula tyto firmy do vzájemného soupeření.