Zatímco ve Spojených státech se pod vlivem vyšších inflačních čísel postupně odepisují sázky na pokles sazeb ze strany Fedu, v Evropě vše směřuje k začátku cyklu uvolňování měnové politiky. Alespoň tak vyznívá výsledek včerejšího zasedání ECB, která sice ponechala sazby na 4 %, ale signalizovala trhům záměr na příštím červnovém zasedání jít s úrokovými sazbami směrem dolů.
Podle centrální banky je dosavadní vývoj klíčových inflačních ukazatelů povzbudivý. Většina indikátorů jádrové inflace zvolňuje a podobná dynamika platí i vývoje mezd. Dobrou zprávou je z pohledu ECB i fakt, že firmy ve větší míře absorbují zvýšené mzdové náklady ve svých ziscích. Domácí cenové tlaky jsou ale nadále výrazné a zejména v segmentu služeb zůstávají setrvačné, což je důvodem k opatrnosti při kalibraci měnové politiky.
Celkově je však z komunikace ECB zjevný další posun od silně jestřábí rétoriky směrem k neutrální komunikaci. Tu podtrhlo i několik členů Rady guvernérů, kteří dle šéfky ECB Christine Lagarde chtěli jít se sazbami dolů již nyní. Jako příhodnější datum se ale evidentně jeví červnové zasedání, přičemž Rada guvernérů sama vytyčila kritéria, za kterých začne uvolňovat měnovou politiku.
Půjde jednak o přetrvávající sílu transmise její politiky, tedy proti-inflačního působení vysokých sazeb, což by neměl být problém. Za druhé bude hrát roli dynamika jádrové inflace, u které nečekáme v příštích dvou měsících zásadní pokles. To by ale nemusela být z pohledu ECB zásadní překážka, jak včera naznačila Ch. Lagarde. A konečně rozhodující bude také vyznění červnové prognózy. Pokud by měla přinést příznivý inflační výhled, pak by bylo na místě „zmírnit úroveň stávající měnové restrikce“.
K takovému kroku se ale podle očekávání ECB nikterak nezavázala. Centrální banka tudíž ukázala preferovaný směr, na kterém panuje široká shoda v rámci Rady guvernérů, konkrétní rozhodnutí však bude záviset na příchozích makro číslech. A jak zdůraznila Ch. Lagarde na tiskové konferenci, ECB se v rozhodování o sazbách údajně nebude tolik ohlížet na Fed, který zřejmě přistoupí k podobnému kroku později, protože ECB je „závislá na datech, nikoliv na Fedu“.
Z našeho pohledu je nadále nejpravděpodobněji varianta snížení sazeb o 25 bps na červnovém zasedání. Bude se ale zřejmě jednat o „jestřábí cut“ při zdůraznění přetrvávajících proinflačních rizik, což mimo jiné znamená, že laťka pro případné přerušení cyklu snižování sazeb bude postavena relativně nízko.
*** TRHY ***
Koruna
Tuzemská měna se včera vrátila pod hranici 25,40 EUR/CZK, kam ji zavlála nad očekávání vysoká americká inflace. Zasedání ECB dopadlo v souladu s očekáváním, přičemž postupný obrat rétoriky evropských centrálních bankéřů, stejně jako signalizace poklesu sazeb na červnovém zasedání je pro korunu lehce povzbudivou zprávou (viz úvodník). na druhou stranu, koruně by se nemusel zamlouvat scénář slábnoucího eura na frontě s dolarem vzhledem k možnosti divergentního vývoje měnových politik na obou stranách Atlantiku.
Eurodolar
Eurodolar se včera dostal o něco výše v reakci na o něco nižší americkou výrobní inflaci zatímco. Prezidentka ECB Lagardeová však včera musela odrážet otázky týkající se (dopadu) slabé měny v případě, že by se měnová politika Fedu a ECB rozcházela. A to je přesně příběh, který eurodolarový trh bude hrát v nadcházejícím období, kdy se krátkodobé dolarové a eurové sazby budou divergovat.
Dnes budou ve hře pouze data druhé kategorie, nicméně eurodolar bude sledovat zejména americký trh dluhopisů, kde výprodej nekončí a tlačí dolarové sazby vzhůru.