Summers: Vyšší inflační tlaky nejsou překvapením, celkově je ale stále pravděpodobnější mírný pokles sazeb v letošním roce

Ekonom Lawrence Summers nebyl podle svých slov překvapený posledními čísly ukazujícími vyšší než očekávanou inflaci. Ekonomika totiž roste nad svým potenciálem, vláda dosahuje vysokých rozpočtových deficitů a nezaměstnanost se stále drží na velmi nízkých úrovních. K tomu jsou mimořádně uvolněné finanční podmínky. To vše tvoří prostředí, ve kterém by „silná či dokonce znovu zrychlující inflace neměla být překvapením“.

Summers míní, že na pokračující silné inflační tlaky ukazuje i takzvaná superjádrová inflace, která je očištěna nejen o ceny energií a potravin, ale i o vliv nákladů spojených s bydlením. Celkově je také zřejmé, že „neutrální sazby leží vysoko nad 2,6 %, která Fed používá jako měřítko.“ Vyloučeno tak není ani to, že místo poklesu sazeb bude jejich směr opět směrem nahoru. Pokud by centrální banka sazby přes současnou situaci v červnu snížila, podle ekonoma by šlo o chybu podobného rozsahu, jakou učinil v létě roku 2021, kdy podceňoval inflační tlaky.

Podle ekonoma nejde měsíc za měsícem poukazovat na to, že inflaci tlačí nahoru nějaké mimořádné položky. Takové se najdou vždy, a to v obou směrech. Tedy takové, které inflaci nečekaně zvyšují, i ty, které ji zase snižují. Summers poukázal také na rostoucí ceny komodit a podle něj se nedá tvrdit, že „bydlení není součástí inflační psychologie“. Celkově pak podle jeho názoru nedává vůbec smysl přemýšlet o snižování sazeb v době, kdy ekonomika roste rychleji, než je její centrální bankou odhadovaný potenciál. A inflace se drží znatelně nad cílem.

Americká centrální banka podle ekonoma již dlouhou řadu měsíců zakládá své předpovědi „na nadějích, a ne na pohledu na realitu.“ Fed udělal „dobrou práci při nápravě škod spáchaných v roce 2021“. A Summers doufá, že Fed se oprostí od postoje, který zaujal na podzim minulého roku a který „vedl trhy ke směšné víře, že letos půjdou sazby dolů šestkrát“. Centrální banka „se musí z tohoto vývoje poučit“.

Porovnatelným obdobím přitom v minulosti není někdy zmiňovaný rok 1995, protože tehdy docházelo ke snížení rozpočtových deficitů, nezaměstnanost byla nad 5 % a akciové trhy nebyly tak našponované jako nyní. Navíc byly tehdy sazby výš a docházelo k vyššímu růstu produktivity. Tato porovnávání implikující pokles sazeb tak nejsou namístě. A centrální banka se musí zaměřovat zejména na cenovou stabilitu, což možná v minulých měsících přestala podle ekonoma úplně dělat.

„Současná fakta poukazují na to, že v červnu sazby dolů nepůjdou. Fakta se mohou měnit, inflace může začít klesat, ekonomika může zpomalit. Je třeba nečinit absolutní predikce událostí vzdálených několik měsíců. Nyní je ale větší pravděpodobnost růstu sazeb, než byla před pár měsíci,“ řekl Summers. Celkově je podle něj ale stále pravděpodobnější mírný pokles sazeb v letošním roce. Fed má přitom výrazný vliv na inflační očekávání a celkově má jeho politika výrazný vliv na chování inflace. Pro její pokles je ale třeba dělat vše, co je možné dělat, včetně zachování konkurenčního prostředí na trzích. Obavy tak může vzbuzovat například to, jak velká je v USA shoda na protekcionismu.

Zdroj: Bloomberg