Čína od soboty navýší odvetná cla na americké zboží z 84 na 125 procent. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním čínské ministerstvo financí. Americký prezident Donald Trump ve středu oznámil navýšení cla, které označuje jako reciproční, na 125 procent. V součtu s předchozími cly uvalenými v souvislosti s fentanylovou krizí činí celní zátěž čínského dovozu do USA 145 procent.
Čína dále uvedla, že sazbu nebude dále zvyšovat, ani pokud USA svou celní politiku opět přivrdí. Uvalenou výši celní sazby totiž považuje za dostačující pro kompletní zmrazení amerického exportu do Číny a další zvyšování by podle čínských představitelů postrádalo smysl.
"Uvalení abnormálně vysokých cel na Čínu ze strany USA vážně porušuje mezinárodní a hospodářská obchodní pravidla, základní ekonomické zákony a zdravý rozum a je zcela jednostranným šikanováním a nátlakem," zdůraznilo podle agentur čínské ministerstvo financí.
Čína nikdy neustoupí "nerozumnému chování", uvedl čínský prezident Si Ťin-pching podle hongkongského serveru South China Morning Post. Čínský lídr se k celní válce vyjádřil po jednání se španělským premiérem Pedrem Sanchezem. Zároveň vyzval Evropskou unii, aby s Čínou "společně čelila jednostranné šikaně" ze strany USA.
Čínský prezident také poznamenal, že jeho země se tlaku nebojí. "V celní válce není vítězů a pokud se někdo postaví proti světu, ocitne se nakonec v izolaci," citovala státní tisková agentura Nová Čína.
Čína už minulý týden pozastavila dovozní povolení šesti firmám "spojeným s USA" a zavedla omezení vývozu u dalších 16 amerických společností. Současně oznámila omezení na vývoz některých nerostů vzácných zemin.
Peking ve středu oficiálně zahájil spor u Světové obchodní organizace (WTO). Čína je přesvědčena, že Washington porušuje závazky, které vyplývají ze všeobecné dohody o clech a dalších ujednání.
Trump nejdříve na dovoz z Číny uvalil desetiprocentní clo. Na začátku března tuto sazbu zdvojnásobil na 20 procent. Odůvodnil to údajným podílem Pekingu na americké zdravotní krizi v souvislosti s drogou fentanyl. Bílý dům tvrdí, že z Číny pochází látky používané pro výrobu tohoto opioidu.
Při oznámení takzvaných recipročních cel, kterými chtěl Bílý dům snížit obchodní deficity s partnery, na Čínu uvalil další dovozní poplatek 34 procent. Poté, co Peking na americký dovoz zavedl odvetné clo ve stejné výši, navýšil Trump takzvané reciproční clo na 84 procent. Ve středu jej opět navýšil na 125 procent, což v součtu s fentanylovým clem znamená celní zátěž 145 procent.
Čínské ministerstvo obchodu tento týden zveřejnilo rozsáhlou analýzu obchodní výměny s USA, v níž Bílý dům obviňuje ze zavádějících tvrzení. V dokumentu se podle AP uvádí, že při započtení obchodu se službami a čínských poboček amerických firem, je obchod mezi oběma zeměmi "zhruba v rovnováze".
Podle dokumentu měla Čína v roce 2023 deficit obchodu se službami s USA ve výši 26,57 miliardy USD (606 miliard Kč), mimo jiné v odvětvích jako pojišťovnictví, bankovnictví nebo účetnictví. Cílem Trumpových cel bylo odstranit deficity obchodu se zahraničím, ty však byly vypočítány pouze na základě obchodů s fyzickým, hmotným zbožím, zdůraznil Peking.
Zdroj: čtk, Bloomberg