V pátek 1. srpna vypršela lhůta stanovená prezidentem Trumpem pro uzavření dohod o zavedení cel. Tento termín představoval konečný bod pro vyjednávání o obecných podmínkách a výši sazeb, jako obvykle ale celý proces úplně nekončí. Americký prezident novým exekutivním příkazem stanovil cla vůči 69 obchodním partnerům (EU je počítána jako jeden). U menších obchodních partnerů nemají USA individuální přístup a zatíží je sazbou 10 %. Mezi státy, které dohodu již uzavřely, patří například Spojené království, Japonsko, Jižní Korea či EU. Naopak Čína a Mexiko, dva z nejvýznamnějších dovozců do USA, dohodu zatím nepodepsaly a jejich vyjednávání s americkou administrativou nadále pokračuje.
Zavedení nových celních opatření bylo motivováno snahou o narovnání dlouhodobého obchodního deficitu Spojených států, o ochranu strategických odvětví americké ekonomiky a o vytvoření tlaku na zahraniční partnery k otevřenějším a vyváženějším (tj. ve většině případů pro USA výhodnějším) obchodním dohodám.
V roce 2024 činil celkový objem amerického dovozu přibližně 3,6 bilionu USD a obchodní deficit dosáhl 1,2 bilionu USD. Největším dovozcem do Spojených států bylo Mexiko (15,3 % z celkového objemu), následované Čínou (13,3 %), Kanadou (12,5 %), Německem (4,9 %) a Japonskem (4,5 %). Těchto pět zemí společně představovalo přibližně 51 % celkového amerického importu, což podtrhuje jejich klíčovou roli v mezinárodním obchodu Spojených států, ale zároveň i jejich závislost na USA jakožto klíčovém obchodním partnerovi.
Spojené státy dosud uzavřely celní dohody s několika významnými partnery. Mezi ně například patří Spojené království, které uzavřelo dohodu jako první a čelí nejmenší možné sazbě 10 %. Dalšími zeměmi, které dosáhly dohody, jsou Japonsko a Jižní Korea - oba čelí sazbě 15 %. Stejnou výši cla nakonec přijala i EU, přesto se tato dohoda nevyhnula kritice uvnitř unie. Tyto dohody byly často uzavřeny i s několika recipročními ústupky, včetně snížení obchodních bariér na strategické produkty, a se závazky k většímu obchodu a investicím do USA. Indie čelí clu 25 %, Tchajwan 20 % a třeba Švýcarsko 39 %.
Většina cel se má začít vybírat nikoli hned, ale od 7. srpna. Důvodem má být nutná příprava celních úřadů, ale dá se spekulovat i o tom, že Trump čeká na nějaké nabídky ještě na poslední chvíli. Je tu i několik výjimek: Cla na Kanadu mají platit ihned a ve výši 25 %. Důvodem je, že Kanada nevyšla v jednáních USA dostatečně vstříc. Naopak Mexiko se dočkalo odložení o dalších 90 dní, během kterých se bude jednat o nové dohodě. Bez finální dohody zůstává také obchodní vztah s Čínou, v jejímž případě jsou navíc americká prohlášení o jednáních poměrně vágní. V novém seznamu, stejně jako v tom původním z 2. dubna, pak chybí Rusko.
Kromě obecných tarifních opatření Spojené státy zavedly i dodatečná cla na strategicky významné sektory. Dovoz osobních vozidel z vybraných zemí podléhá clům kolem 25 %, přičemž výjimky jsou možné pouze v případě přesunutí výroby na území USA. Clo na dovoz mědi a dalších průmyslových kovů dosahuje až 50 %. Na rozdíl od původního oznámení se ale clo uplatňuje pouze na měděné výrobky, a nikoli na surový kov, což efekt podstatně omezí. Sektor polovodičů a elektroniky podléhá zvláštnímu režimu, přičemž země mohou získat výjimky výměnou za investice do Spojených států nebo přesunutím výroby. Dalšími produkty postiženými recipročními cly jsou některé potraviny, například sója s 10% clem. Nastavení režimu pro některé strategické oblasti má ještě být oznámeno v nejbližších týdnech.
Prezident Donald Trump zaujímá v otázce celních opatření jednoznačně tvrdý postoj. Opakovaně zdůraznil, že 1. srpen je konečným termínem a že žádná další prodloužení nebudou umožněna. Naproti tomu někteří představitelé administrativy, včetně ministra financí Scotta Bessenta, naznačovali, že v určitých případech může být prostor pro dodatečné vyjednávání nebo případné výjimky. Tyto speciální případy jsou zejména u strategických partnerů nebo zemí, se kterými USA momentálně vyjednává. To je důležité i pro finanční trhy, jejichž negativní reakce je poměrně malá. Investoři spoléhají právě na odklady, výjimky, případně na malý ekonomický dopad cel.